Končí navrhování kandidátů na šéfa MMF

New York - Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes mají poslední den na to, aby navrhly svého kandidáta na post šéfa této instituce. Mezi uchazeče o tuto funkci patří i Josef Tošovský, kterého navrhlo Rusko. Největší šance má ale kandidát Evropské unie – bývalý francouzský ministr financí Dominique Strauss-Kahn.

Mnoho nadějí nedává Tošovskému ani analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum Vladimír Bartovic. „Je to dáno rozdělením moci v Mezinárodním měnovém fondu. Podle tradice stojí v jeho čele Evropan. Je to výsledkem dohody mezi evropskými státy a USA. Pozici prezidenta Světové banky zase zastává Američan.“ Přestože se mluví o ukončení takovéto praxe, letos v červnu byl do čela Světové banky zvolen opět zástupce Ameriky Robert Zoellick.

Ředitel MMF se volí prostou většinou. Ve výkonné radě mají zástupci Evropské unie a Spojených států dohromady sice jen těsně pod padesát procent hlasů, dá se ale předpokládat, že kandidáta EU podpoří některé další státy, které na unii nějakým způsobem závisejí.

Rusko, které Tošovského na post ředitele MMF navrhuje, nemá v radě ani tři procenta hlasů. Podle Bartovice ho doporučilo kvůli své snaze prosadit se na mezinárodní scéně. „Rusko chce vyvolat dojem, že mu nejde o nějaké partikulární zájmy, ale spíše o prosazení odborníka. Tím chce ukázat, že zastupuje ostatní státy světa.“ Česko už oznámilo, že kandidaturu Tošovského nepodpoří. "Dalo se to čekat, protože jsme součástí EU. Dalším důvodem je právě fakt, že ho navrhuje Rusko,” říká Bartovic.

Výkonný ředitel MMF se volí na pět let. V letech 2000 až 2004 instituci vedl současný německý prezident Horst Köhler. Nový ředitel se bude volit v září. Současný šéf fondu Rodrigo de Rato se totiž z osobních důvodů rozhodl na svou funkci rezignovat dva roky před koncem funkčního období.

MMF byl založen v roce 1944. V současnosti sdružuje 185 členských zemí. Jeho úkolem je podporovat stabilitu světového finančního systému. Jeho sesterská organizace, Světová banka, se zaměřuje na finanční a technickou pomoc rozvojovým zemím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
03:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 12 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 20 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánovčera v 17:17

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...