Firmy se marně snaží obsadit pracovní místa. Důvodem je nízká nezaměstnanost. Svaz průmyslu a dopravy mluví dokonce o 150 tisících neobsazených pozic, zatímco Hospodářská komora hovoří o katastrofálním stavu, kvůli kterému utíkají zakázky. Pomoci měl i vládní program, který by umožnil snadnější zaměstnávání kvalifikovaných cizinců, konkrétně Ukrajinců. Nezahrnoval ale dělnické profese a moc lidí nepřilákal. Kontroly ve firmách nebo na stavbách tak stále odhalují četné případy nelegálního zaměstnávání.
Obava ze ztráty zakázek a tím i práce pro lidi, které už firma zaměstnává. Takový je úhel pohledu na problém s hledáním nových pracovních sil za situace, kdy je jich na pracovním trhu nedostatek. Česko vykazuje v Evropské unii nejnižší statistiky nezaměstnanosti ze všech, předstihlo už i Německo.
Pro stovky firem to ale zase tak dobrá zpráva není. Schází lidé pro technické profese, ve stavebnictví nebo na úklid. „Jsme opravdu v katastrofálním stavu,“ hodnotí viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
Potřeba méně kvalifikovaných lidí. Vládní program se ale zaměřil na specialisty
Podle komory hrozí, že by z Česka mohly kvůli nedostatku lidí nakonec odejít firmy se zahraniční účastí. Řešením mělo být snadnější zaměstnávání cizinců, konkrétně Ukrajinců. Pracovní program byl ale nakonec zaměřen na vysoce kvalifikované pracovníky, proti rozšíření projektu i o středně a méně kvalifikované lidi byly hlavně odbory.
„Touha zaměstnavatelů je tady získat nízko placenou sílu, podstřelit cenu práce,“ tvrdí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zástupci firem s tím nesouhlasí. Spokojení ale nejsou ani se současným nastavením projektu na zaměstnávání specialistů. Vláda ho schválila loni v listopadu a zatím se do něj přihlásilo výrazně méně lidí, než bylo v plánu. Roční kvóta činí pět set, do dubna se našlo 69 lidí.
„Nejde mluvit o neúspěchu. Spíš je to tak, že na úrovni, na kterou byl postaven, se tolik pracovníků nehlásí,“ podotknul ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pomoci by měla úprava podmínek projektu. Například přizpůsobení výše minimálního platu, který byl stanoven na 38 400 korun. Místo ní budou moci zaměstnavatelé dávat průměrnou mzdu s ohledem na obor a kraj.
Kontroly odhalují, že se pravidla zaměstnávání obcházejí
Nyní se české úřady i kvůli obtížným podmínkám velmi často setkávají s nelegálním zaměstnáváním cizinců. Každý rok provedou přímo ve firmách a na stavbách okolo pěti set větších kontrol. Pokud se zaměří na velké staveniště, musí se kontroly účastnit velký počet osob. Je totiž potřeba hlídat spoustu východů.
Jedné kontroly se účastnil i štáb České televize. Zatímco jedna část kontrolorů budovu obestoupí, druhá jde dovnitř a vyvede všechny pracovníky ven. Někteří se ale skrývají nebo se snaží utéct.
Nakonec se před rozestavěnou budovou shromáždí okolo tří set lidí. Čechů je asi 55 procent. Pak to jsou cizinci, ať už s občanstvím Evropské unie, nebo bez něj. Lidí mimo Unii byla na stavbě asi třetina a ukáže se, že pracovat tu navíc smí jen málokdo z nich. Podmínky svého pobytu nesplnilo a práci nenahlásilo úřadům 66 lidí a dalších dvanáct osob je tu úplně nelegálně.
Pokud soud rozhodne, že cizinec bude vyhoštěn, zpravidla následuje pět dnů až dva týdny, které takový člověk dostane na dobrovolné opuštění země. Pokud to nerespektuje, dopouští se trestného činu. Pokud ho pak zadrží policie, je zpravidla umístěn do detenčního zařízení nebo je rovnou deportován.
Poptávka se přesouvá na anonymnější internet
Postihnout kvůli nelegálním pracovníkům zaměstnavatele může být složitější. Například stavba počítačového centra v Dejvicích stojí přes miliardu. Zakázku získala jedna z největších stavebních firem Hochtief, jenže dělá pouze část prací a zbytek si objednala od subdodavatelů. Podle celníků tady zákon porušilo 26 zaměstnavatelů. „Nejednalo se o zaměstnance naší společnosti, ale o zaměstnance našich subdodavatelů,“ zdůraznil mluvčí firmy Hochtief Michal Talián.
Řetězec je často dlouhý a na jeho konci bývají i firmy přímo zaměřené na dodávání Ukrajinců. Specializují se na to i poptávkové weby. Ještě před pár lety firmy sháněly lidi často až na místě. Třeba před pražským výstavištěm bylo možné sehnat skoro jakéhokoli řemeslníka. To už ale pominulo, internet je totiž anonymnější a bezpečnější. „Ukrajinci o sobě vědí a není problém poměrně rychle rozšířit, koho, za kolik a na jak dlouho sháníte,“ podotkla ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Internet tak snadno kompenzuje nedostatek kontaktů.
