Komise zřejmě rozhodne o střetu zájmů Faltýnka ještě do konce ledna

Evropská komise by měla o možném střetu zájmů šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka rozhodnout do konce ledna. České televizi to sdělila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu se sídlem v Praze. Ten zprostředkovává finanční podporu z národních i evropských zdrojů zemědělským podnikům v České republice. Místopředseda ANO Faltýnek v něm býval členem dozorčí rady, přitom zároveň seděl v představenstvu společnosti Agrofert, která je největším příjemcem zemědělských dotací z EU.

Případ Jaroslava Faltýnka začala Evropská komise prošetřovat loni v lednu. Kvůli obavě ze střetu zájmů. Vlivný poslanec vládního hnutí ANO a člen představenstva zemědělského gigantu Agrofert působil v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu. Úkolem této akreditované agentury je v Česku rozdělovat unijní i národní dotace v řádu stovek milionů až miliard korun.

Eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan už přitom pohrozil, že pokud by prošetřování zjistilo, že Státní zemědělský interveční fond nesplňoval požadavaná kritéria, mohl by přijít o akreditaci rozdělovat v Česku zemědělské eurodotace.

Jak zjistil bruselský zpravodaj ČT Bohumil Vostal, Evropská komise také uvedla, že je připravená Faltýnkův případ předat Evropskému úřadu pro boj proti podvodům OLAF v Bruselu, pokud by se ukázalo podezření z korupce nebo jiné nezákonné činnosti v souvislosti s finančími zájmy EU. Česko by také mohlo být nucené vracet už vyplacené peníze do unijního rozpočtu.

„Já se domnívám, že to střet zájmů není, a věřím tomu, že ať už OLAF, EK nebo eurokomisař Hogan dají velmi rychle své stanovisko v této pseudokauze. Já jsem byl členem dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu a dozorčí rada dohlíží na hospodaření, nemá žádný vliv na rozdělování dotací,“ hájil se v Událostech, komentářích Faltýnek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Brusel přesně 12 měsíců od začátku šetření tvrdí, že má na výslednou zprávu ohledně Faltýnkova možného střetu zájmů ještě další rok vyšetřování, pokud by to bylo třeba. Samotný Státní zemědělský interveční fond v Praze však jakékoliv pochybení odmítá a počítá s tím, že konečné stanovisko by mohlo padnout ještě tento měsíc.

Podle mluvčí SZIF Vladimíry Novákové postavení a funkce dozorčí rady SZIF jsou vymezeny v zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu, přičemž z této právní úpravy jednoznačně vyplývá, že členové dozorčí rady SZIF nemají žádnou roli v procesech administrace žádostí o dotace a nijak nevstupují do procesů stanovených výše uvedeným akreditačním kritériem, a tudíž nemohou být ve střetu zájmů. „Procesy ověřování, schvalování, proplácení a zaúčtování nároků nebo žádostí o platby jsou vykonávány pouze zaměstnanci SZIF, kterými členové dozorčí rady SZIF nejsou a ze zákona ani být nemohou,“ vysvětluje Nováková.

Jaroslav Faltýnek přestal v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu působit už minulý rok. O kauzu podezření na střet zájmů šéfa poslanců ANO a místopředsedy hnutí Faltýnka se živě zajímají i europoslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu, kteří kvůli tomu poslali hned několik dotazů eurokomisaři pro zemědělství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 9 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...