Klíčová povolení pro projekt těžby lithia zatím nejsou

Klíčová povolení pro projekt těžby lithia u Cínovce zatím zdaleka vydána nejsou. Jde především o posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle něj v současnosti zkoumá podmínky, za kterých vláda uložila státnímu podniku Diamo, aby hájil vlastnická práva státu v oblasti strategických nerostných surovin.

„Těžaři podali žalobu proti nám, aby Diamo nemohlo realizovat ten projekt,“ řekl ve čtvrtek Babiš. Další kroky podle něj vláda učiní podle rozhodnutí antimonopolního úřadu. „V této fázi je to o ÚOHS a rozhodování. Doufejme, že tyto nezávislé instituce budou rozhodovat ve prospěch státu a ve prospěch našich občanů. Aspoň tak by to mělo být,“ podotkl premiér.

Vláda je podle něj přesvědčena, že existuje jasný veřejný zájem státu nad hájením vlastnických, ekonomických a environmentálních zájmů při osvojování ložisek strategických nerostných surovin, včetně lithia.

Ve středu ráno Babiš uvedl, že se ve čtvrtek kvůli tématu lithia setká s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Ve čtvrtek však oznámil, že schůzka se uskutečnila již ve středu.

Sama Marta Nováková řekla v Událostech, komentářích, že spolu s Brabcem premiérovi „podali informace, které máme o stavu projektu“.

Nahrávám video
Události, komentáře: Kauza lithium opět na politické scéně
Zdroj: ČT24

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Aktuálně se téma opět výrazněji začalo řešit po pondělním vyjádření australské společnosti European Metals Holdings (EMH), která uvedla, že získala od českých úřadů povolení zahájit 13 průzkumných vrtů, které jsou důležitým krokem v rámci studie proveditelnosti projektu těžby kovu u Cínovce. 

Ministryně Nováková připustila, že EMH získala povolení od krajského úřadu, nicméně řada dalších dokumentů včetně posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) jí chybí. Základní povolení k průzkumu je přitom časově omezené. „Australská společnost první povolení dostala v roce 2009 a doposud žádná informace o výsledcích jejich průzkumné činnosti nepřišla. A první povolení jim končí v příštím roce,“ upozornila přitom ministryně. 

Babiš: Diamo musí být aktivní

Babiš v úterý reagoval, že v záležitosti by se měl začít aktivně angažovat státní podnik Diamo. Uvedl, že od Diama očekává, že přijde s projektem, kde skutečně záležitost převezme stát. 

To však komplikuje stížnost Těžební unie u antimonopolního úřadu. Marta Nováková ujistila, že Diamo nespí: „Diamu jsme to zadali a Diamo na tom pracuje.“

Lithium
Zdroj: ČT24

Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) loni krátce před volbami podepsala s firmou EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Letos v březnu Česko memorandum vypovědělo, Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. EMH má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.

Richard Pavlík, generální ředitel společnosti Geomet, která je dceřinou firmou EMH, ve čtvrtek uvedl, že aktuálně plánované vrtné práce související s možnou těžbou lithia u Cínovce jsou nezbytné pro zahájení finální studie proveditelnosti, která by na konci příštího roku měla teprve ukázat, za jakých podmínek a zda vůbec je ložisko Cínovec ekonomicky využitelné. Podle Pavlíka mají mimo jiné sloužit ke zpřesnění geologického modelu ložiska. 

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 50 mminutami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 7 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01
Načítání...