Klíčová povolení pro projekt těžby lithia zatím nejsou

Klíčová povolení pro projekt těžby lithia u Cínovce zatím zdaleka vydána nejsou. Jde především o posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle něj v současnosti zkoumá podmínky, za kterých vláda uložila státnímu podniku Diamo, aby hájil vlastnická práva státu v oblasti strategických nerostných surovin.

„Těžaři podali žalobu proti nám, aby Diamo nemohlo realizovat ten projekt,“ řekl ve čtvrtek Babiš. Další kroky podle něj vláda učiní podle rozhodnutí antimonopolního úřadu. „V této fázi je to o ÚOHS a rozhodování. Doufejme, že tyto nezávislé instituce budou rozhodovat ve prospěch státu a ve prospěch našich občanů. Aspoň tak by to mělo být,“ podotkl premiér.

Vláda je podle něj přesvědčena, že existuje jasný veřejný zájem státu nad hájením vlastnických, ekonomických a environmentálních zájmů při osvojování ložisek strategických nerostných surovin, včetně lithia.

Ve středu ráno Babiš uvedl, že se ve čtvrtek kvůli tématu lithia setká s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Ve čtvrtek však oznámil, že schůzka se uskutečnila již ve středu.

Sama Marta Nováková řekla v Událostech, komentářích, že spolu s Brabcem premiérovi „podali informace, které máme o stavu projektu“.

Nahrávám video

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Aktuálně se téma opět výrazněji začalo řešit po pondělním vyjádření australské společnosti European Metals Holdings (EMH), která uvedla, že získala od českých úřadů povolení zahájit 13 průzkumných vrtů, které jsou důležitým krokem v rámci studie proveditelnosti projektu těžby kovu u Cínovce. 

Ministryně Nováková připustila, že EMH získala povolení od krajského úřadu, nicméně řada dalších dokumentů včetně posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) jí chybí. Základní povolení k průzkumu je přitom časově omezené. „Australská společnost první povolení dostala v roce 2009 a doposud žádná informace o výsledcích jejich průzkumné činnosti nepřišla. A první povolení jim končí v příštím roce,“ upozornila přitom ministryně. 

Babiš: Diamo musí být aktivní

Babiš v úterý reagoval, že v záležitosti by se měl začít aktivně angažovat státní podnik Diamo. Uvedl, že od Diama očekává, že přijde s projektem, kde skutečně záležitost převezme stát. 

To však komplikuje stížnost Těžební unie u antimonopolního úřadu. Marta Nováková ujistila, že Diamo nespí: „Diamu jsme to zadali a Diamo na tom pracuje.“

Lithium
Zdroj: ČT24

Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) loni krátce před volbami podepsala s firmou EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Letos v březnu Česko memorandum vypovědělo, Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. EMH má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.

Richard Pavlík, generální ředitel společnosti Geomet, která je dceřinou firmou EMH, ve čtvrtek uvedl, že aktuálně plánované vrtné práce související s možnou těžbou lithia u Cínovce jsou nezbytné pro zahájení finální studie proveditelnosti, která by na konci příštího roku měla teprve ukázat, za jakých podmínek a zda vůbec je ložisko Cínovec ekonomicky využitelné. Podle Pavlíka mají mimo jiné sloužit ke zpřesnění geologického modelu ložiska. 

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...