Klaus proti biopalivům: Nový zákon nepodepíše

Praha - Prezident Václav Klaus v dopise pro předsedkyni sněmovny kritizoval novelu, která zavádí certifikáty pro pěstitele a prodejce biopaliv. Stejně jako v případě takzvané malé důchodové reformy své výhrady vyjádřil tím, že pod zákon nepřipojí svůj podpis. Zákon ale nevetoval, takže bude platit.

Novela počítá s tím, že prodejci pohonných hmot, distributoři biopaliv i pěstitelé se budou muset prokazovat certifikátem, že při výrobě a dopravě biosložky byla splněna kritéria udržitelnosti. Podle nich při použití prodávaného paliva musí vzniknout méně oxidu uhličitého než spalováním nafty a benzinu, i když se započítají emise uvolněné do ovzduší při výrobě a distribuci paliv. Zavedení nového systému požaduje Evropská unie. Certifikáty budou vydávány s platností na jeden rok.

Klaus dlouhodobě kritizuje přimíchávání biosložky do pohonných hmot. „Obávám se, že další a další regulace Evropské unie, které jsme nuceni přejímat do našeho právního řádu, představují jen opětovnou chybnou reakci na původní chybné rozhodnutí, které podle mého názoru vyžaduje zásadní diskusi a jeho přehodnocení,“ uvedl prezident.

2 minuty
Klaus a biopaliva
Zdroj: ČT24

Václav Klaus

ČSSD Klause viní z porušování ústavy

Prezident nicméně zákon sněmovně nevrátil, pouze informoval o tom, že se rozhodl ponechat ho bez svého podpisu. V tomto týdnu jde již o druhý zákon, ke kterému se Klaus takto postavil. Podle ústavy má prezident právo sněmovně zákon do 15 dnů vrátit. Pokud tak neučiní, začne platit. Opoziční ČSSD ale Klausovi vyčetla, že porušuje ústavu, když zákon ani nevetuje, ani nepodepíše.

„Tento krok prezidenta Klause považujeme za porušení ústavních principů, neboť prezident má z ústavy pravomoc vrátit návrh zákona s odůvodněním Poslanecké sněmovně, a pokud tak neučiní, tak má povinnost zákon podepsat,“ zdůraznil místopředseda ČSSD a stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier.

Aleš Gerloch, děkan právnické fakulty UK

„Je to postup, který je mimoústavní. V tomto smyslu není vhodný, protože ukazuje na to, že prezident republiky nectí plně ústavu.“

ČSSD dávají za pravdu i ústavní právníci. Prezident podle nich má povinnost ústavní zákon podepsat. Podpis prezidenta pod zákonem je podobně jako podpis premiéra pouze stvrzením legislativy, kde prezident vystupuje pouze jako státní orgán, nikoliv jako politik. „Nejde o výraz, zda se mi to líbí, nebo ne, ale čistě o ověřovací funkci,“ podotkl expert na ústavní právo Jan Kysela.

S Klausem překvapivě souhlasí i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, který zákon do sněmovny předložil: „Rozhodnutí prezidenta Václava Klause rozumím a chápu ho. Čas, kdy mohla Česká republika vznést své připomínky, už bohužel pominul. Česká republika je teď s plněním ve skluzu a vystavuje se sankcím a vysokým pokutám.“

Novela dolehne hlavně na dopravce

Novela zákona o ochraně ovzduší podle prezidenta kvůli novým finančním nákladům negativně postihne podnikatele v dopravě, ale i další občany. Kvůli administrativní náročnosti a nižšímu výnosu spotřební daně prý více zatíží i státní rozpočet. Podle Klause by se měla začít vést vážná diskuse o tom, co povinné přimíchávání biosložek do paliv přináší a jaká má rizika.

Podle odborníků může zvyšující se složka biopaliva být nebezpečná pro motory, především u starších aut. „U starších aut je to otázka, a proto taky musí zůstat po určitou dobu na trhu benzin s podílem biolihu maximálně do pěti procent,“ říká předseda Společenství čerpacích stanic ČR Ivan Indráček.

Náklady na provoz jednoho vozu stoupnou kvůli novému opatření podle propočtů ministerstva životního prostředí o 300 korun ročně, autodopravci připlatí statisíce. Profitovat by měli z nové úpravy zemědělci, protože jako dodavatelé místních surovin budou mít v hodnocení výhodu před dovozci ze vzdálenějších zemí. Podíl biosložky se přitom neustále zvyšuje. U benzinu je to od června 4,1 procenta a u motorové nafty už šest procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...