Klauni pod dohledem opic, řekl o autorech 737 MAX jeden z firemních pilotů Boeingu. Společnost zveřejnila interní zprávy

Nahrávám video
Události: Společnost Boeing zveřejnila interní zprávy
Zdroj: ČT24

Americký výrobce letadel Boeing zveřejnil stovky interních zpráv od roku 2013, které obsahují tvrdou kritiku vývoje modelu 737 MAX. Tato letadla byla loni po dvou smrtelných haváriích odstavena v celém světě z provozu. V dokumentech se zaměstnanci také například chlubí tím, jak tlačili na regulátory, aby schválili, že piloti nemusejí absolvovat výcvik na simulátoru.

„Toto letadlo navrhli klauni, kteří jsou sami pod dohledem opic,“ uvedl ve zprávě z roku 2016 určené kolegům jeden z firemních pilotů. Firma už poskytla dokumenty zákonodárcům i lidem z amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), kteří vyšetřují okolnosti vývoje letadla i proces, při kterém byla těmto strojům udělena způsobilost k letu.

Zveřejněné zprávy by mohly ohrozit snahy Boeingu získat zpět důvěru veřejnosti v letadla 737 MAX. „Tyto nově zveřejněné e-maily jsou neuvěřitelně kritické,“ řekl podle agentury Bloomberg demokratický poslanec Peter DeFazio, který předsedá výboru, jenž vyšetřuje Boeing i stroje MAX. Úřady obdržely balík interní komunikace už v prosinci.

Podle poslance e-maily vykreslují hluboce znepokojivý obraz toho, kam až byl Boeing zřejmě ochoten jít, aby se vyhnul kontrole ze strany regulačních orgánů, letových posádek i veřejnosti, i když jeho vlastní zaměstnanci interně bili na poplach, dodal DeFazio.

Firma už se za znění dokumentů omluvila. „Tyto vzkazy neukazují, jaká jsme doopravdy společnost ani jakou se snažíme být. Jsou naprosto nepřijatelné,“ uvedlo vedení firmy.

Prodeji letadel 737 MAX pomohlo, že piloti nemuseli projít školením

Jedním z hlavních důvodů podporujících prodej tohoto letounu bylo to, že piloti s certifikací na dřívější generaci letadla 737 potřebovali pouze krátký počítačový kurz, aby mohli létat s modelem MAX. Toto ujištění pomohlo učinit z modelu MAX nejprodávanější letadlo Boeingu.

Vzkaz zaměstnance firmy Boeing
Zdroj: ČT24

Firemní zprávy odhalují tlak na zaměstnance i zákazníky, aby nepodstupovali další školení. Ukazují také na technické závady, se kterými měly problémy simulátory letadel MAX, když stroj zahájil v polovině roku 2017 komerční lety.

Boeing uvedl, že všechny případné bezpečnostní nedostatky zjištěné v dokumentech byly vyřešeny. Dodal, že komunikace neodráží to, jaká firma ve skutečnosti je a musí být. Zjištěná komunikace je ale podle Boeingu zcela nepřijatelná.

Úřad FAA uvedl, že tyto zprávy nevyvolávají nové bezpečnostní obavy, i když tón a obsah některých vyjádření v dokumentech je neuspokojivý.

„FAA je instituce, která by, kdyby měla dělat všechny certifikační úkony a všechny postupy, které namísto toho svěřila zaměstnancům výrobců, potřebovala dalších deset tisíc zaměstnanců. Nevinil bych z problémů jenom Boeing,“ zhodnotil letecký publicista Martin Velek. 

„Boeing byl pod velkým tlakem, doháněl Airbus. Ve své době dělal Boeing geniální trysková letadla, ale pak se změnily technologie a na svůj nízký, krátký podvozek nemohl přidat nový motor. To se naopak podařilo Airbusu, který tak mohl nabídnout letadla se spotřebou o patnáct procent nižší,“ přiblížil Velek a dodal: „Boeing byl ze všech stran motivován, aby přechod z letadla 737 NG na MAX byl bez potíží a vyžadoval jen malé přeškolení na počítačích, které, jak se ukázalo, nestačilo. Jedna aerolinka dokonce měla nasmlouvanou citelnou  pokutu, pokud by bylo přeškolení posádek náročné.“

Letadla jsou odstavena z provozu

Letadla 737 MAX byla po celém světě odstavena z provozu loni v březnu. Důvodem byly dvě tragické nehody v Etiopii a Indonésii, při kterých přišlo o život celkem 346 lidí. Firma vykázala kvůli problémům s letadly ve třetím čtvrtletí propad v zisku o 51 procent. Celkové tržby firmy pak ve čtvrtletí klesly o 21 procent na 19,98 miliardy dolarů.

Boeing už v prosinci propustil generálního ředitele, jeho nástupce David Calhoun se funkce ujme v polovině ledna. „Je to zjevně nadaný člověk, ale není strojní inženýr,“ upozornil analytik leteckého průmyslu Robert Mann. 

Problémy má i společnost Spirit AeroSystems, největší dodavatel amerického výrobce letecké techniky Boeing. Ta plánuje propustit přes 15 procent své pracovní síly, tedy asi 2800 lidí z továrny v kansaském městě Wichita. Pro Boeing vyráběla firma mimo jiné trupy letounů, systémy zpětného tahu či komponenty křídel.

Nahrávám video
Velek: Boeing byl pod velkým tlakem, ani po dění kolem letounů 737 MAX není firma mrtvá
Zdroj: ČT24

Boeing i Spirit AeroSystems čekají, kdy bude letadlům 737 MAX znovu povoleno vzlétnout a rozběhne se i výroba nových strojů. Ještě v prosinci Boeing doufal, že by to mohlo být už brzy. Kvůli tomu a odstávce strojů firma přeřadila tři tisíce zaměstnanců na jiné úkoly. „Ale není to tak, že by byl Boeing mrtev. Je to velká firma, má odkud brát. Airbus nezaujme jeho uvolněné pozice, protože sám nestíhá dodávat, co má nasmlouváno,“ dodal publicista Velek.

Ani čínský letoun C919 s jednou uličkou, který se má stát konkurentem letadel od Airbusu a Boeingu, prostor po letounech 737 MAX, které nesmí létat, nezaplní. Vývoj je pomalejší, než se očekávalo; už nyní má letadlo pět let zpoždění a certifikaci zřejmě nezíská ani v nejbližších letech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila z 41,8 procenta HDP na 43,1 procenta HDP, uvedlo ministerstvo financí.
před 13 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
před 1 hhodinou

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 15 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21
Načítání...