Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30 tisíc kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na zařízení umožňující spalování uhlí. Kdo topí tuhými palivy, může si tak vybrat mezi kotlem na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelným čerpadlem a plynovým kondenzačním kotlem – na jejich pořízení je možné získat až 127 500 korun.
Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, resort poskytne podporu až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až sto tisíc korun. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95 tisíc korun, výše podpory činí 75 procent.
Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až dvacet tisíc korun.
- Dotaci lze získat pouze pro kotle s ručním přikládaním na tuhá paliva v daných emisních třídách (1 a 2) či starších. Na výměny plynových kotlů se dotace nevztahuje, protože plynové kotle nejsou zdrojem znečišťování ovzduší. Tedy nelze například získat dotaci na výměnu staršího plynového kotle ekologičtějším kondenzačním kotlem.
- Každý, kdo topí kotlem na tuhá paliva, musí mít od roku 2016 revizní zprávu, a pak každé tři roky. V té by mělo být uvedeno, o jakou třídu se jedná. Popřípadě majitel informaci zjistí ze štítku, pokud štítek kotel nemá, jedná se ještě o starší model.
- Jako orientační pravidlo může sloužit podle MŽP i to, že se většinou jedná o kotle s ručním přikládáním vyrobené před rokem 2000.
- Zdroj: MŽP
Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí. Některé kraje ale podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, například Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský.
V Česku je v provozu asi 300 tisíc nevyhovujících kotlů
V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je aktuálně v provozu odhadem 300 tisíc nevyhovujících zařízení. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. „Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbydou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě,“ řekl Brabec.
- S dotací se už vyměnilo, nebo se tak v nejbližší době stane, skoro 60 tisíc topenišť. Stát chce, aby jich bylo celkem až 100 tisíc. V prvním kole, které odstartovalo v létě roku 2015, bylo možné pořídit i kotle pouze na uhlí. Největší zájem ale tehdy byl o kombinovanou variantu – na uhlí a biomasu.
- Ve druhé vlně už lidé dávají přednost tepelným čerpadlům a čtvrtina přechází na plyn. Některé kraje žádosti nadále přijímají.
- Třetí kolo dotací se rozběhne na jaře. Kromě změny v postoji k uhlí zůstanou podmínky i výše příspěvku stejné. Lidé v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji by ale nově mohli dostat na koupi i bezúročnou půjčku.
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. „Momentálně ho finalizujeme ve spolupráci s kraji a obcemi. Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají,“ vysvětlil ministr.
První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58 913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43 396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje. Další informace lze dohledat na webu ministerstva.
