„Každý zákazník si může vybrat barvu, bude-li to černá.“ Ford s modelem T započal éru automobilismu

Před 110 lety byl poprvé vyroben automobil Ford model T. Přezdívalo se mu Plechová Líza nebo Lízinka. Jet mohl rychlostí maximálně 70 kilometrů za hodinu a na sto kilometrů spotřeboval zhruba 14 litrů paliva. Byl ale všudypřítomný, protože jeho hlavní předností byla cena. Stál 825 dolarů, díky čemuž si ho mohla dovolit i střední vrstva. Po zavedení pásové výroby navíc vůz ještě zlevnil na 260 dolarů. S vozem se také pojí citát Henryho Forda: „Každý zákazník si může vybrat barvu, bude-li to černá“.

První Model T vyjel do světa pět let poté, co Henry Ford spolu s jedenácti dalšími investory založil společnost Ford Motor Company. Pět let po vzniku modelu T pak bylo zásadní zavedení pásové výroby. Šlo o revoluci v automobilovém průmyslu.

Zatímco dříve se doba potřebná k sestrojení automobilu měřila ve dnech, či v lepším případě v hodinách, sestavit „téčko“ trvalo po vyladění výrobního procesu něco málo přes půldruhé hodiny. Dolů také zamířila cena výsledného auta.

Naplnil se tak sen Henryho Forda o „univerzálním automobilu“, který by byl dostupný širokým masám. Odpovídaly tomu i prodejní úspěchy; v roce 1914 už Ford produkoval více vozů než všechny ostatní americké automobilky dohromady.

Lízinka se vybarvila do černa

Karoserie modelu T byla nejprve dřevěná, potažená plechem, od roku 1911 pak celokovová. Lidé si ho mohli pořídit v různých barevných variantách, alespoň zpočátku, kdy byly vozy i granátově červené, sytě zelené, modré, nebo šedé. Od roku 1914 měly barvu výhradně černou. 

Volba této barvy byla pravděpodobně důsledkem její trvanlivosti a nízké ceny. Jiná teorie hovoří o tom, že černý lak schnul rychleji než ostatní barvy a umožňoval tudíž rychlejší výrobu.

Plechová Lízinka byla maximálně spolehlivá, odolná a jednoduchá. Řidič si prý dokázal případné defekty opravit sám za pomoci šroubováku, drátu a žvýkačky. Když byla 27. května 1927 vyrobena poslední Lízinka, měla výrobní číslo 15 007 033. Teprve o mnoho desetiletí později tento rekord překonal legendární Brouk od Volkswagenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...