Praha - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu japonské Nomury na ČSOB kvůli zkrachovalé IPB. Nomura ve sporu požadovala po ČSOB a její mateřské KBC za údajné nekalé soutěžní jednání, kvůli kterému přišla japonská banka o IPB, přibližně 22 miliard jako náhradu škody a jednu miliardu jako "zadostiučinění". Soud zamítavé rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalobu v červnu 2002 podala společnost skupiny Nomura, která s kauzou nemá nic společného. Neřešil tedy, zda ČSOB ve skutečnosti pravidla porušila. Spor nespadá do kategorie mimosoudních dohod mezi ČR a Nomurou.
„Nejsme s výsledkem spokojeni, nicméně počkáme na písemné vyhotovení rozhodnutí soudu. Následně se rozhodneme, jaké kroky učiníme dál,“ uvedl mluvčí Nomury v ČR Jiří Hrabovský. „Rozhodnutí soudu vítáme a i jsme ho očekávali,“ reagoval naopak mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
Žaloba byla podána v červnu 2002 a obviňovala ČSOB, že svým chováním ovlivňovala rozhodnutí vlády o převodu IPB a tím působila proti rovné hospodářské soutěži. Soud žalobu zamítl, protože ji podala jedna ze společností skupiny Nomura, která ovšem v době pádu IPB podle mluvčího Městského soudu v Praze Petra Kulowiaka neměla s kauzou nic společného, respektive „neúčastnila se tehdy hospodářské soutěže“. Soud tak svým výrokem neřešil, zda ČSOB hospodářskou soutěž porušila, nebo ne.
Po sérii arbitráží zaplatilo Česko Nomuře 3,6 miliardy
Do roku 2006 stát vedl s bývalým majitelem IPB, japonskou společností Nomura, řadu soudních sporů. Japonská banka původně požadovala až 40 miliard korun. Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, již Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.
V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky ale nebyla určena. V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle kterého měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec Česká republika Nomuře zaplatila 3,6 miliardy korun.
Adam Junek, redaktor týdeníku Ekonom:
„Samozřejmě, celý ten zásah byl diskutabilní. Z pohledu těch bezmála devíti let od toho zásahu je to samozřejmě nepříliš standardní postup. V té době se stát a ČNB snažily ochránit klienty IPB, kdy ta banka byla prokazatelně ve velkých problémech a ČNB tam skutečně potřebovala vyhlásit nucenou správu. Zda bylo skutečně nutné, aby tam zasahovali zakuklení policisté, tak to nechám na zvážení každého.“
V souvislosti s pádem IPB byly vedeny i další spory. Například loni v prosinci pražský vrchní soud zamítl odvolání ČSOB proti rozhodnutí Městského soudu v Praze v takzvané kauze „České pivo“. Městský soud odmítl v říjnu 2006 žalobu ČSOB napadající obchodní transakce Nomury s akciovými podíly Plzeňského Prazdroje a Pivovaru Radegast v letech 1998 a 2000. ČSOB se v případu „České pivo“ domáhala odškodného ve výši asi 24 miliard korun.
