Kalousek ubezpečuje: Energetické podniky nezprivatizujeme

Praha - Strany vládní koalice ODS, TOP 09 a VV se shodují, že podniky z energetiky se kvůli jejich strategickému významu privatizovat nebudou. Deníku Právo to řekl budoucí ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Konkrétně se jedná o společnosti Čepro, ČEPS, MERO a ČEZ. V případě ČEZu však přece jen k částečné změně dojde - Kalousek uvedl, že plánuje odprodat část státních akcií.

„ČEZ, Čepro, ČEPS, MERO v současném světě nabývají stále strategičtějšího významu z hlediska národní bezpečnosti a suverenity. Jsme všichni zajedno, že privatizovat nebudeme,“ řekl Kalousek. Čepro je státním distributorem paliv, ČEPS provozuje elektrickou přenosovou soustavu, MERO v tuzemsku provozuje ropovody.

„Pokud chce stát provádět penzijní reformu, tak si myslím, že by dodatečné privatizační příjmy určitě pomohly. Tolik by to ty obyvatele potom nebolelo,“ myslí si však přesto analytik ze společnosti Cyrrus Jan Procházka.

3 minuty
Reportáž Jakuba Linky
Zdroj: ČT24

Prodej akcií ČEZu byl schválen už před třemi lety

„Jediné, s čím můžeme počítat, je podobná operace, kterou jsem již udělal, že bychom odprodali část akcií ČEZu,“ řekl Kalousek. Neplánuje to ale na příští rok. Stát nyní drží v ČEZu zhruba 70 procent akcií a prodej sedmi z nich prostřednictvím kapitálového trhu schválila už v březnu 2007 vláda premiéra Mirka Topolánka. V té Kalousek seděl rovněž jako šéf státní kasy. Cílem tehdy bylo získat 31 miliard korun, které chyběly Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Nakonec stát prodal polovinu plánovaného objemu akcií, státní pokladna tak získala přes 25 miliard korun.

ČEZ státu přináší pravidelné výnosy ve formě dividend, letos dokonce byla vyplacena dividenda v rekordní výši. Tyto peníze jsou součástí privatizačních fondů, které sice nejsou součástí státního rozpočtu, ministerstvo financí je ale spravuje. Stát dividendy využívá na úhradu starých ekologických škod, k jejichž úhradě se zavázal při privatizaci státních podniků. V minulosti se peníze podle náměstka ministra financí pro státní rozpočet Bohdana Hejduka převáděli i do Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu rozvoje bydlení. Poslední dobou už se tak neděje. Peníze naopak budou použity na připravovanou důchodovou reformu, která bude podle Hejduka velmi nákladná.

Letiště Praha by se naopak zprivatizovat mohlo

Privatizace Letiště Praha a dalších státních podniků je podle Kalouska možná, v následujícím období ale neočekává dostatečný „investiční apetit“, který by tyto firmy umožnil prodat výhodně. Česká pošta si zaslouží svůj transformační projekt a státní Lesy ČR si zaslouží vládní, nikoli jen podnikovou koncepci, uvedl budoucí ministr. Privatizaci Letiště Praha a České pošty už stát v minulosti připravoval.

Prodej letiště do rukou soukromníka je během na dlouhou trať. Poslanecká sněmovna totiž dříve opakovaně rozhodla o tom, že vláda nebude smět letiště privatizovat. V současnosti prodej zakazuje zákon o zákazu privatizace Letiště Praha.

Budoucí ministr financí Miroslav Kalousek

„Ten zákon sám o sobě je zmetek, který nemá v českém právním řádu co dělat a jako takový by měl být zrušen co nejdříve. Už jenom proto, že pro civilizovaný stát je ostuda, když v právním řádu takový zákon má.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...