Praha - Pokud si česká ekonomika v příštím roce udrží alespoň jednoprocentní růst, bude schodek upraveného rozpočtu 75 miliard korun, což je hranice maastrichtských kritérií nutná pro přijetí eura. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Ministerstvo financí podle něj nyní počítá s růstem HDP o 1,4 procenta, ekonomika si však může vést ještě hůř, což by mělo dopad na výši rozpočtového schodku.
Původní verze státního rozpočtu, kterou poslanci schválili v prosinci, počítala s deficitem 38,1 miliardy. Tehdejší návrh vycházel z toho, že česká ekonomika posílí o 4,8 procenta. Na domácí hospodářství však od konce roku začaly doléhat prohlubující se problémy ve světě a Kalousek nyní musí rozpočet přepracovat.
„Souhlasil jsem s tím, že budu korigovat ukazatele státního rozpočtu ve třech variantách při růstu tři procenta, dvě procenta a jedno procento,“ prozradil ministr. Pokud si letos česká ekonomika polepší o 3 procenta, bude stát hospodařit s padesátimiliardovým schodkem. Kalousek nicméně přiznává, že takto optimistická předpověď není příliš reálná. Mnohem pravděpodobnější podle něj je varianta dvouprocentního růstu, kdy by deficit vzrostl na 60 miliard. V případě, že tuzemské hospodářství posílí jen o procento, připíše se letos ke státnímu dluhu 75 miliard korun.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„Předkládáme korigovaný rozpočet, který předpokládá deficity něco přes 50 miliard při tříprocentním růstu, čemuž příliš nevěřím. Doufám, že růst se bude pohybovat kolem dvou procent, v takovém případě by deficit byl mírně přes 60 miliard. Bude-li to jenom jedno procento, pak bude deficit zhruba 75 miliard korun.“
„V těchto třech variantách předkládám materiál na pondělní vládu a pak neprodleně, abychom to stihli do konce ledna, ho předložíme poslanecké sněmovně,“ dodal Kalousek.
Upravená předpověď deficitu vychází z nižších čísel na straně příjmů, Kalousek však škrtal také rozpočtové výdaje. „Kdybych neudělal nic, pak by deficity byly 90, 100 nebo 110 miliard,“ zdůraznil ministr. Konkrétní výši hospodářského růstu a s ním spojené rychlosti zadlužování přitom vzhledem k pokračujícím turbulencím v ekonomice nechce předvídat.
Sobotka: Nešetřeme, pomozme firmám
Podobu státního rozpočtu dlouhodobě kritizuje opoziční ČSSD. Vládu obviňuje z přílišné nečinnosti při podpoře ekonomiky. Podle místopředsedy strany a stínového ministra financí Bohuslava Sobotky by se kabinet neměl soustředit na udržení rozpočtu v mantinelech maastrichtských kritérií, ale na pomoc průmyslu a domácnostem. Poukazuje přitom na podpůrné balíčky, které uvolňují vlády států na západ od českých hranic.
Bohuslav Sobotka, stínový ministr financí:
„V situaci, kdy šestnáct zemí Evropské unie v příštím a letošním roce zřejmě překročí tříprocentní deficit veřejných rozpočtů, by nemělo být absolutní prioritou udržet co nejmenší deficit.“
Například kabinet německé kancléřky Angely Merkelové se tváří v tvář největšímu propadu ekonomiky od skončení druhé světové války rozhodl podržet podnikatele a domácnosti balíkem 50 miliard eur, což představuje zhruba 1,2 procenta tamního HDP. Irsko nebo Velká Británie čekají až desetiprocentní schodek veřejných rozpočtů.
Kalousek: Když nebudeme šetřit, nezbude na důchody
Kalousek se dalším půjčkám pro stát brání. Česko by prý mohlo mít v budoucnu problém profinancovat vlastní státní dluh. V této souvislosti připomněl, že letošní dluhová služba, tedy peníze, které musí stát zaplatit na úrocích za staré dluhy, letos dosáhne padesáti miliard korun. „Nemůže veřejné rozpočty zatížit obrovskými náklady na dluhovou službu. Je to mnohem větší makroekonomické riziko než riziko hospodářského poklesu,“ zdůraznil.
