Kalousek: Ekonomika může letos reálně klesnout až o dvě procenta

Praha – Ministr financí Miroslav Kalousek dnes připustil, že v letošním roce může česká ekonomika reálně klesnout o jedno až dvě procenta. V tom případě by bylo nutné počítat s tím, že státní pokladna by byla chudší o 30 až 50 miliard na straně příjmů. Kalousek se takto vyjádřil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Ministerstvo financí sestavilo už v loňském roce různé scénáře vývoje ekonomiky na rok 2012. Podle prostřední varianty mírného poklesu, které Kalousek věří nejvíc, může meziroční růst HDP klesnout do mírné recese o minus jedna až minus dvě procenta. 

Podle Kalouska to reálně znamená, že oproti rozpočtovaným příjmům je třeba počítat s propadem příjmů o 30 az 50 miliard korun. „Toto je zvládnutelné, představuje to asi dvě procenta HDP,“ dodal ministr.

Miroslav Kalousek:

„Jsou u nás intenzivní práce na třech scénářích. Ten jeden je mírně optimistický, spíš hodně optimistický. A ten nepočítá ani s mínusem. Pak je varianta, které já osobně věřím nejvíce na základě všech informací, které máme k dispozici. A to je mírný pokles od nuly do minus dvou. To je varianta malé minus. A samozřejmě, že musíme pracovat i s velmi obtížně představitelnou vizí - náhlý systémový kolaps.“

Česko se musí připravit na možný pád eurozóny

Na tempu české ekonomiky se podepisuje i krize zemí se společnou evropskou měnou. „Nemůžeme vyloučit finanční kolaps eurozóny, který by měl velký dopad na ČR,“ myslí si ministr. „Samozřejmě musíme pracovat s vleklou finanční krizí, kde nelze vyloučit náhlý finanční kolaps. Na to nemůže být vůbec nikdo připraven. Musíme mít minimálně promyšleny základní kroky, které bychom museli činit,“ doplnil.

Eurozóna
Zdroj: ISIFA/Getty Images/Sean Gallup

Na konci listopadu ministerstvo financí zveřejnilo makroekonomickou prognózu na další, respektive letošní rok. Podle ní připravuje zhruba tři scénáře vývoje, které konkrétně zveřejní na konci ledna. Zatímco optimistický scénář počítá pro příští rok s růstem až o procento, další dva – krizový a katastrofický – berou v potaz její pokles. Při těchto variantách by vláda musela vypracovat „zásadní opatření“ v rozpočtu především na straně výdajů a možná i příjmů. 

Podle Kalouska je v silách každé vlády dodržet fiskální strategii snižování deficitu. „Tímto opatřením odvracíme tu nejhorší krizi,“ řekl pro Radiožurnál šéf českých financí. „Zásadní opatření se musí odehrát na výdajové straně – v provozu (mzdy), valorizace a podobně,“ uzavřel ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...