Kalousek chce podat trestní oznámení na Zemana a jeho bývalou vládu

Praha – Arbitráž kolem zkrachovalé IPB, ve které stát neuspěl vůči ČSOB, bude mít dohru. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který se odvolává na nález pařížského rozhodčího soudu, může za prohru ČR ve sporu někdejší Zemanova vláda, která v roce 2000 špatně ošetřila smluvní vztah s ČSOB. Kalousek proto chce na všechny členy Zemanovy vlády s výjimkou Miroslava Grégra, jenž pro usnesení nehlasoval, podat trestní oznámení. Stejně tak chce postupovat i vůči bývalému guvernérovi České národní banky Josefu Tošovskému a bývalému nucenému správci IPB.

Stát ve sporu, v němž přišel zhruba o dvě miliardy korun, argumentoval tím, že ČSOB pohledávku ve výši 1,6 miliardy korun špatně spravovala. Zkrachovalá banka navíc podle dřívějšího verdiktu londýnského tribunálu, u kterého Česká republika prohrála arbitráž s Nomurou, měla kladnou hodnotu ve výši zhruba 34 miliard korun. Ta měla podle právníků ministerstva financí náležet českému státu. Pařížský rozhodčí soud dal České republice sice za pravdu, žádané odškodnění ale přiznal ČSOB. Na vině je špatně sepsaná smlouva.

ČSOB sice s aktivy IPB špatně hospodařila, platit ale bude stát

„Soud konstatuje, že to sice tak je (pohledávka byla špatně spravována), ale smlouva podepsaná v roce 2000 ČSOB takový komfort umožňuje. Smlouva vůbec nezavazovala ČSOB spravovat ta aktiva řádně, nijak ji nemotivovala k minimalizaci ztrát. Naopak při jakékoliv maximalizaci ztrát mohla být ČSOB zcela klidná, neboť to vše vždy zaplatil daňový poplatník,“ upozornil Kalousek.

Český stát podle ministra podepsal smlouvu tak, že státní záruka je dodnes naprosto neomezená. I když už suma, kterou Česká republika v kauze IPB zaplatila, přesáhla částku notifikovanou v Bruselu, musí dál platit a nemá právo žádat zpět kladnou hodnotu IPB, protože se jí ve smlouvě vzdala.

Miroslav Kalousek, ministr financí

„Uložil jsem zpracovat a podat trestní oznámení na všechny členy tehdejší Zemanovy vlády s výjimkou ministra Grégra, který pro usnesení nehlasoval, a uložil jsem podat trestní oznámení na tehdejšího guvernéra České národní banky a nuceného správce IPB.“

Smlouva z roku 2000 je dílem Zemanovy vlády. Stát se ve smlouvě zaručil za všechny pohledávky zkrachovalé banky a za symbolickou korunu její aktiva převedl na ČSOB. Protože záruka byla ve smlouvě chápána jako neomezená, byla podle Kalouska IPB čistou, nezadluženou bankou, a nebyl tedy žádný důvod, aby ji nucený správce dosazený do své funkce Českou národní bankou prodal za jednu korunu. Tento postup považuje Kalousek za špatný a kvůli tomu chce nyní podat trestní oznámení na aktéry kauzy z řad státu.

Miloš Zeman: Kalousek se chová klukovsky

Zeman tvrdí, že Kalousek nyní hledá, na koho by svalil vinu. Všichni ministři, kteří v uplynulých deseti letech řídili resort financí a mezi nimiž byl i Kalousek, měli podle někdejšího lídra ČSSD možnost urovnat vztahy s ČSOB.

Právě na Kalouska Zeman svaluje vinu za prohranou arbitráž. „Je to jeho prohra, nikoli prohra vlády, která tu byla před deseti lety. Stateční lidé, když udělají chybu, přijmou za ni zodpovědnost. Lidé, mírně řečeno nestateční, svalují tuto zodpovědnost na druhé,“ prohlásil Zeman.

Trestnímu oznámení zatím nelze přikládat velkou váhu

„V tomto případě je váha podnětu zvýšena tím, kdo ho činí, ale sám o sobě ještě neznamená, že by muselo být zahájeno trestní stíhání jednotlivých osob,“ připomněl právník Jan Hrazdíra.

Ministerstvo financí ale podle svých slov hledá původního viníka celé kauzy zcela záměrně. Po letech dohadů chce veřejnosti dokázat, kdo na prohrané spory zadělal. Podobně postupuje i v jiných případech, například v kauze kolem Eastern Sugar. „Především si od našeho kroku slibujeme adresnost v chování, protože novináři i odborná veřejnost po jakékoliv prohrané arbitráži volají po konkrétním viníkovi,“ podotkl poradce ministra financí Radek Šnábl.

Stát zveřejní dohodu s Nomurou

Sumu, kterou stát ve sporu s ČSOB prohrál, neprodleně zaplatí, a to bez ohledu na škrty, které musí Česká republika nyní postupovat. „Žijeme v právním státě, závazky musíme plnit bez ohledu na to, zda se domníváme, že je to spravedlivé nebo správné,“ řekl k tomu Kalousek.

Krom toho jeho ministerstvo také zveřejní smlouvu s Nomurou, která byla v minulosti často napadána a kterou se Kalousek zdráhal zveřejnit. Obával se totiž, že by díky ní mohla ČSOB získat v arbitráži vůči Česku výhodu. Teď, když spor skončil, zveřejnění smlouvy podle ministra už nic nebrání a jeho resort ji zveřejní na internetu 3. ledna. Zveřejnění dohody by mohlo vnést světlo do dalších kauz, které se kolem zkrachovalé IPB točí, včetně zastavení stíhání bývalých manažerů banky.

Celá arbitráž, kterou v těchto dnech stát prohrál, se točila kolem pohledávky za společností J.Ring. Na základě státních záruk v roce 2002 převedla ČSOB dluh firmy na Českou konsolidační agenturu. Ta jej ale kvůli právním vadám v roce 2005 bance vrátila a ČSOB jí musela vrátit peníze za pohledávku zpět. Úhradu škody pak žádala po ministerstvu financí. Když neuspěla, obrátila se na rozhodčí soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 4 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 6 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 8 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
před 21 hhodinami

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 14:17

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...