Praha - Největší obchodní řetězce v Česku prodávají 40 až 75 procent domácích potravin. Vyplývá to z jejich interních údajů. Největší podíl českých potravin má podle nich síť Coop, nejméně naopak Lidl a Kaufland. O kvalitě jídla, novele zákona o potravinách i etice prodeje dnes se zástupci řetězců jednal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), ten chce podíl českých potravin v obchodech zvýšit.
Zatímco Kaufland a Lidl, patřící stejnému německému vlastníkovi Schwarz, uvádějí podíl tuzemských produktů okolo 40 procent, velkoobchodní řetězec Makro 54 procent. Vyšší podíl prodeje českých potravin uvádějí Albert (60 až 70 procent), Globus mezi 65 a 70 procenty, Billa 68 procent, Penny Market a Tesco 70 procent. Největší podíl českých potravin z velkých řetězců uvádí tuzemská síť družstevních prodejen Coop (75 procent). Údaje Intersparu nejsou zatím k dispozici.
Mnohé obchody se už dnes snaží nabízet více zboží českého původu než v minulých letech. Podle ministra zemědělství by se ale situace na trhu mohla i dál zlepšovat. „Na druhou stranu jsme si vědomi, že u některých kategorií ovoce a zeleniny nejsme logicky schopni vyprodukovat dostatečné množství toho, co by obchodní síť v Česku potřebovala,“ dodal Jurečka. Plánuje proto, že stát bude pěstitele dotovat tak, aby bylo Česko v této oblasti více soběstačné.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes kvůli podpoře českých produktů v obchodech jednal se zástupci největších obchodních řetězců. Jurečka v minulosti některé praktiky obchodníků s potravinami kritizoval. Přes média obchodníkům například vzkázal, že pokud nezlepší kvalitu svých produktů či chování vůči dodavatelům, bude s nimi „válčit“.
- Marian Jurečka: „Obchodní řetězce se nemůžou řídit jenom vidinou nejvyššího zisku. Velmi důležité je, aby nabízely kvalitní zboží českých výrobců a producentů, protože zákazníci takové potraviny vyžadují. Také by to podpořilo české zemědělce.“
Kromě jakosti potravin se chce Jurečka zaměřit také na etiku obchodování. Zlepšení situace mají pomoci častější kontroly a tvrdší pokuty. Maximální pokuty při špatném označení zboží nebo v případě nekvalitních potravin mají podle novely zákona o potravinách od příštího roku stoupnout ze současných 3 milionů korun na 10 milionů korun. Když budou prodávané potraviny zdravotně závadné, budou dokonce pokuty ještě vyšší – až 50 milionů korun.
Zvlášť přísné postihy chce pak ministr pro řetězce, které se dopustí stejné chyby několikrát za sebou. „Pro mě nejsou pokuty nástrojem, jak někoho šikanovat, ale pokuty mají vychovávat. Když někdo opakovaně porušuje předpisy, činí stejný prohřešek, a není tam žádná náprava, je potom prostor jít s výší udělené pokuty až k maximální hranici,“ řekl Jurečka.
Velká novela zákona o potravinách, kterou v polovině května schválila sněmovna, ukládá také od příštího roku prodejcům s ročními tržbami nad 5 miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu seznam pěti zemí, z nichž obchod nejvíce odebírá potraviny. To má dopomoci do regálů zařadit více českých produktů.
Jurečkovi vadí vysoké marže u biopotravin
Jurečka dnes také kritizoval vysoké marže obchodních řetězců u biopotravin. U těch jsou prý ceny v obchodech nepřiměřeně nadsazené, výkupní ceny u takových potravin se přitom ale blíží běžným produktům. „Chci se zástupci obchodníků dál jednat, jak nepřiměřené marže upravit, což by mělo mít vliv i na snižování ceny biopotravin, po kterých stále roste poptávka,“ uvedl ministr.
