Juračka: České pulty obsahují dostatek českých potravin

Praha - Pulty tuzemských obchodů obsahují ve významném zastoupení základní potraviny českého původu, navíc u některých druhů jejich podíl činí více než 90 procent. Informace vyplývají z průzkumu, který provedla pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Vysoká škola ekonomická v Praze. Podle prezidenta svazu Zdeňka Juračky činí podíl některých základních potravin tuzemského původu v maloobchodních sítích i více než 90 procent. Ovšem takto optimisticky současnou situaci rozhodně nehodnotí zemědělci. Ti naopak oponují, že dovozy potravin do Česka vzrostly až několikanásobně po vstupu země do Evropské unie.

Průzkumu bylo v prosinci podrobeno pět obchodních řetězců a zaměřen byl na pět druhů základních potravin. „Dohodli jsme se, že obchodní řetězce odhalí své prodeje zboží, které má původ v České republice,“ uvedl Juračka, podle kterého tak obchodníci chtějí vyvrátit tvrzení, že preferují potraviny zahraničního původu.

Podle Juračky například z průzkumu vyplývá, že mléko tuzemského původu se na celkových tržbách v závislosti na tučnosti podílí v rozmezí od 90 do 100 procent. Naopak máslo českého původu se podílí na tržbách necelými 47 procenty, přičemž zbytek připadá na máslo ze zahraničí.

Kuřata jsou vesměs česká

Průzkum také odhalil, že téměř 100 procent kuřat a kuřecích dílů chlazených vzduchem pochází z Česka a v případě mražených celých kuřat se česká kuřata podílejí na tržbách 98 procenty. U mražených kuřecích dílů má domácí produkce podíl na celkových tržbách 83 procent. Vejce českého původu se podílejí na tržbách 35 procenty, vejce zahraničního původu 37 procenty a vejce označená nápisem „Vyrobeno v EU“ mají 28procentní podíl.

Průzkum zatím nezjišťoval například zastoupení vepřového masa, jelikož podle Juračky je určení původu komplikovanější a metodiku VŠE na něj zatím nebylo možné uplatnit. Vepřové maso patří mezi citlivé komodity. Loni se do Česka dovezlo 177 tisíc tun vepřového masa, což je zhruba 40 procent spotřeby. Pokud se podle zemědělců částečně nevyrovnají podmínky českých chovatelů s těmi z Evropské unie, klesne letos soběstačnost Česka u vepřového masa pod 50 procent.

Veleba: Do ČR se dováží stále více mléčných výrobků a masa

Ovšem dle slov prezidenta Agrární komory Jana Veleby dovozy potravin do Česka v posledních letech výrazně rostou. Dováží se například stále více mléčných výrobků či masa. Import vepřového od roku 2003 do loňska vzrostl více než šestkrát na téměř 180 tisíc tun a dále se zvyšuje. Více než polovina ze zhruba 40 kilogramů vepřového masa, které obyvatel ČR ročně sní, bude tak letos pocházet z dovozu, dodal Veleba.

Prezident Agrární komory upozornil, že do země se dováží také stále více másla, sýrů a tvarohů. Zatímco rok před vstupem ČR do EU dosáhly dovozy másla 5 000 tun, loni to bylo více než čtyřnásobné množství. Zvyšování dovozů potravin vede podle Veleby k omezování jejich tuzemské výroby a tím k pokračujícímu útlumu zemědělské produkce.

Je logické, že rostoucí podíl zahraničních výrobků na českém trhu se zemědělcům a potravinářům nelíbí. V poslední době proto zahájili všemožné aktivity, jejichž pomocí chtějí tento stav zvrátit. Veleba odhaduje, že do tří až pěti let by v důsledku různých propagačních kampaní mohl vzrůst podíl českých výrobků až o desetiprocentní hodnotu.

  • Kuřecí maso autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2155/215487.jpg
  • Mlékárna autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1506/150570.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 9 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...