Jsme připraveni na plynovou krizi? Podle ministra Tošovského ano

Praha – Kabinet Jana Fischera se dnes na pravidelném zasedání bude zabývat zprávou o připravenosti Česka na případnou další plynovou krizi. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své zprávě tvrdí, že plynaři jsou na krizi připraveni a přerušení dodávek by adekvátně zvládli. Na programu vlády bude rovněž senátorský návrh novely zákona o podmínkách obchodování s emisními povolenkami a projektem ministerstva financí na čerpání dotací z EU.

Vláda uložila v říjnu ministerstvu průmyslu a obchodu vytvořit seznam klíčových prvků a subjektů kritické infrastruktury, které jsou ohroženy dlouhodobým přerušením dodávek plynu, a prověřit připravenost na stavy nouze v plynárenství a úpravu Státní energetické koncepce posilující energetickou bezpečnost v oblasti dodávek plynu.

„České plynárenství by v případě zastavení dodávek zemního plynu z Ruska dokázalo důsledky této situace adekvátně zvládnout. Před nástupem zimy je po technické stránce vše připraveno,“ uvedl zodpovědný ministr Tošovský. Jelikož byly plynové zásobníky v létě naplněny na maximum, soběstačnost Česka se podle něj při zastavení dodávek plynu prodloužila asi o 15 procent, což je v případě mírné zimy až na 6 týdnů.

2 minuty
Vláda bude jednat o energetice
Zdroj: ČT24

Firmy mají více času na zisk povolenek

V pondělí by měl kabinet také posoudit senátní návrh zákona, který zmírňuje výrobcům elektřiny a teplárnám pravidla pro přidělování povolenek na emise. Novela prodlužuje termíny pro investice do modernizace výroby, které jsou podmínkou pro získání povolenek.

Senátorský návrh dává výrobcům na předložení projektů tři měsíce navíc. Už v červnu přitom schválila sněmovna přidělování části povolenek zdarma. „Je to typický lobbistický návrh, přílepek. ČEZ je připraven zcizit desítky miliard budoucích příjmů státu,“ komentoval zákon exministr životního prostředí Martin Bursík.

Evropské peníze na školení úředníků

Ministerstvo financí navrhuje vládě schválit projekt na čerpání 500 milionů korun z evropského sociálního fondu a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Peníze by úředníci využili na školení zaměstnanců daňové správy. S pomocí evropských peněz by měly vzniknout odborné a jazykové vzdělávací programy, vytvořen a zaveden by měl být také systém elektronické fakturace.

  • Ministr průmyslu a obchodu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/913/91235.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/130/12943.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...