Praha - Poslanci si sami nenadělili. Sněmovna totiž zamítla novelu zákona o platech ústavních činitelů, kterou si mohla zvýšit měsíční příjmy o tisíce korun. Zamítnutí ale také zároveň znamená, že platy soudců a státních zástupců jsou od ledna v ohrožení. Platy soudců a státních zástupců se možná ještě dnes dostanou na jednání vlády, nicméně nový návrh nejspíš schvalovat ministři nebudou. Nynější úpravu, podle které se soudcovské platy vypočítávají, totiž zrušil ke konci letošního roku Ústavní soud. Hlavní spor se v dolní komoře nicméně vedl o zrušení zdanění paušálních náhrad zákonodárců, které bylo součástí návrhu.
Poslanci dnes ve sněmovně zrušení daně z poslaneckých náhrad neodhlasovali a nulová daň tak nezačne platit. Zamítnutím novely se ale značně komplikuje situace kolem platů soudců a státních zástupců. Ještě před samotným hlasováním varovala před nepřijetím úpravy ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09). „Nebude možné určit výši platů soudců obecných soudů,“ uvedla. Soudci by mohli podle Müllerové podávat žaloby na určení svých platů. Situaci by bylo možné napravit zrychleným projednáním nové normy v lednu nebo v únoru, která by platila zpětně, dodala.
„Pro mne je spíše zklamáním celý průběh legislativního procesu, protože nález ÚS soudu je z počátku května, tudíž byl dostatek času připravit novelu,“ popisuje prezident Soudcovské unie ČR Tomáš Lichovník s tím, že nález se navíc týkal výslovně soudcovských platů. Je tak proto prý rozčarován hlavně úrovní legislativního procesu. Je tak podle něj nyní věcí vlády, aby se s problémem vypořádala. „Necítím teď potřebu, že bychom byli my na řadě, kdo musí legislativu hnát, aby stihla to, co stihnout měla,“ uzavírá Lichovník.
Opozice vinila za současnou situaci vládu
Podle předsedy poslanců Jeronýma Tejce (ČSSD) vláda selhala. „Chtěl bych upozornit premiéra, ministra financí a další členy vlády, že státní zástupci a soudci nebudou mít od ledna žádný plat,“ poznamenal Tejc.
Proti tomu se ohradil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Připomněl, že vláda nepředložila návrh, který by rušil zdanění náhrad, a poslanci hlasovali o pozměňovacím návrhu svého rozpočtového výboru podle svého vědomí a svědomí. Tejc na to namítl, že pokud by se hlasovalo o vládním návrhu, vzrostly by od ledna platy všem ústavním činitelům, tedy i zákonodárcům.
Sněmovna nebyla od začátku jednotná ve schvalování této rozporuplné novely. Kateřina Klasnová (VV) proto navrhla zdaňování náhrad a platy soudců oddělit a hlasovat o každé části zvlášť. Sněmovna jako celek ale tento její návrh zamítla.
Pro finální návrh zvedlo ruku v závěrečném hlasování 69 poslanců, pro přijetí bylo potřeba nejméně 74 hlasů. Proti předloze bylo 42 ze 146 přítomných poslanců. Stranická příslušnost nehrála při hlasování nijak zvlášť výraznou roli.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti
„Jakékoliv náhrady by se zdaňovat neměly. To není věc, která by se měla zdaňovat, už v tom byl ten postup výjimečný. Z mého resortu mě zajímají platy soudců a státních zástupců, kde předpokládám, že bude naplněn judikát Ústavního soudu (ÚS), a to tzv. trojnásobek ve znění ÚS.“
Jak by se konkrétně od ledna změnily náhrady, pokud by návrh prošel:
- Čistý příjem poslance z Prahy by vzrostl skoro o 6 tisíc - náhrady by činily 29 tisíc.
- Ostravský zákonodárce by si polepšil bezmála o 8 tisíc - dostával by čisté náhrady ve výši 39 tisíc korun.
- Premiér by na tom byl líp asi o 3 800 korun měsíčně.
- Ministři by si polepšili o víc než 3 000
