Ježek: Nečasovo NE je nejhorší rozhodnutí ČR od roku 1989

Praha – K nejhoršímu zahraničně-politickému rozhodnutí od roku 1989 přirovnal ekonom a pedagog Tomáš Ježek zamítavý postoj Petra Nečase k dohodě EU o rozpočtové odpovědnosti. Tím, že Česko slovy českého premiéra odmítlo přísnější dohled Evropy nad rozpočtovou politikou, se podle Ježka dostává mimo hlavní proud Evropy a tratit na tom bude nejenom politicky, ale i ekonomicky. Nečas se však hrozící izolace České republiky neobává. Jde podle něj pouze o jednu z mnoha smluv, které v současném znění možná „do roka a do dne už ani nemusí platit“.

Česká republika se podle někdejšího ministra pro privatizaci Tomáše Ježka v názoru k integraci staví po bok suverénní velmoci typu Velké Británie, aniž by k tomu měla reálnou sílu i pozici. Právě britský předseda vlády David Cameron spolu s Nečasem jako jediní zástupci států EU odmítli podepsat fiskální dohodu a ve svém postoji se utvrdili při vzájemném londýnském setkání, po kterém odcestovali na aktuální summit EU. „Ten postoj nás staví úplně stranou od jádra Evropské unie a hrajeme si na velmoc - na Velkou Británii, která má ve svých genech britské impérium, chová se podle toho a musíme to chápat,“ uvedl Ježek v Interview ČT24.

Verdikt českého premiéra považuje ekonom za problematický i vzhledem k pozici českého podnikání. „Našim podnikům se bude hůř komunikovat s podniky z EU. Mít v zádech takovou vládu ztěžuje situaci i podnikům. Já považuji rozpočtovou odpovědnost za kánon, o kterém nemá smysl moc diskutovat,“ dodal Ježek, jenž se v devadesátých letech podílel jako člen vlády na transformaci české ekonomiky a předkládal vyrovnané rozpočty.

David Cameron a Petr Nečas
Zdroj: ČT24

Nový pakt o rozpočtové kázni v Bruselu nejspíš kromě Česka a Británie podepíše 25 šéfů států a vlád. Podle Nečase je ovšem důležitější než měnová politika to, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost. Ježek však považuje tyto oblasti za vzájemně úzce provázané.

„Samozřejmě evropská měna euro je cestou k evropskému trhu, jednotná evropská měna je tím, co maže kolečka spolupráce. Je to jedno a totéž. Evropská měna slouží k postupné integraci trhu. Evropa je k tomu otevřená, ovšem kromě České republiky. My stojíme stranou oné pětadvacítky států. To, že jsme k fiskální dohodě nepřistoupili, je nejhorší zahraničně-politické rozhodnutí od roku 1989,“ reagoval ekonom.

Ekonom a dlouholetý pedagog spatřuje hlavní problém současné unie v rozdílu mezi jejím směřování jako měnové – a rozpočtové organizace. „Evropa se musí dostat ven z toho obrovského rozporu, že má centralizovanou měnovou politiku, centrální banku, ale totálně decentralizovanou rozpočtovou politiku… Jestli Evropa má držet pohromadě, tak musí tento problém vyřešit a toto (tj. pakt rozpočtové kázně) je krok tím směrem. Jestliže my to odmítáme, tak odmítáme fungování Evropy. Naším zájmem však je, aby Evropská unie fungovala,“ zhodnotil.

Doc. Ing. Tomáš Ježek, CSc. vystudoval roku 1962 Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze a pracoval pak až do roku 1985 v Ekonomickém ústavu ČSAV, poté až do převratu působil v Prognostickém ústavu. V prosinci 1989 se stal zakládajícím členem Občanské demokratické aliance (ODA). Ve volbách v červnu 1990 byl zvolen do České národní rady, kde později zastával funkci ministra pro privatizaci nebo předsedy rozpočtového výboru. Byl jedním z organizátorů a koordinátorů kuponové privatizace v 1. polovině 90. let. Od roku 1992 do roku 1996 byl předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku ČR. V současnosti přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. 

21 minut
Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...