Atény – Jednání Řecka s věřiteli jsou složitá, dospějí ale ke zdárnému konci. Tak hodnotí situaci německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. V úspěch jednání věří i řecký premiér Lukas Papadimos. Realita ji však dává za pravdu jen z poloviny. Týdny trvající rozhovory totiž opravdu neběží hladce. Na jejich výsledek se tak stále čeká a máloco nasvědčuje tomu, že bude dobrý. Kabinet to údajně chce změnit zákonem, který by banky k výměně řeckých dluhopisů donutil.
Minulý týden prolétla řeckým tiskem zpráva, že řecká vláda chce donutit věřitele přijmout podmínky zákonem. Vláda ale záměr odmítla potvrdit a návrh má tak pověst „řeckého mýtu“. Návrh, který by měl do parlamentu zamířit už během dne, by přitom mohl rozhýbat stěžejní jednání s věřiteli. Trvají už týdny, výsledek ale stále chybí.
„Největším problémem je určení výše kuponu nových dluhopisů. Evropská unie a Řecko chtějí, aby měly kupon výrazně nižší než 4 procenta, což by vedlo ke ztrátám hodně nad 50 procent, které byly oznámeny. Banky na to nechtějí přistoupit,“ nastínil jádro sporu analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Lukas Papadimos, řecký premiér
"Je tu jen malá přestávka v jednáních. Jsem přesvědčen, že budou pokračovat
a dosáhneme vzájemně přijatelné dohody včas."
Částečně uklidnit Řeky přijel alespoň německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. „Rozhovory o výměně dluhopisů jsou složité, ale taky zcela zásadní. Věřím, že dopadnou dobře,“ prohlásil Westerwelle s tím, že řešením je prohloubení spolupráce zemí eurozóny. Zda slova šéfa německé diplomacie Řeky uklidnila, je otázkou. Řecký ministr zahraničí Stavros Dinas se však nechal slyšet, že přítomnost německého ministra zahraničí v Řecku dokládá, že Řekové v boji s krizí nejsou sami.
Ve hře je přitom v podstatě vše. Pokud se Atény nedohodnou s věřiteli, pak nesrazí astronomický dluh a nedosáhnou na finanční pomoc. Místo ní nastoupí definitivně cestu k bankrotu. Požadavek, aby věřitelé odepsali nejmíň padesát procent řeckého dluhu, je přitom jen jedním ze sporných bodů celé dohody.
Dohoda musí být na stole co nejdřív. Řecko totiž další část záchranného úvěru zoufale potřebuje. „Pokud se to nestane do března, tak by v podstatě Řecko bylo insolventní a zbankrotovalo by. Co se týká dopadů, bankrot by zvýšil nervozitu na trzích a zkomplikoval by řešení evropské dluhové krize,“ upozornil Mokráš. Inspektoři přitom začnou už zítra znovu kontrolovat, jak je na tom Řecko s plněním závazků.
