Janota: Východiska rozpočtu se mění každý týden, s nimi i očekávaný schodek

Praha - Státní rozpočet pro rok 2009 počítá se schodkem 38,1 miliard korun. Schodek ale může být úplně jiný. Kromě přirozeného žehrání opozice na nereálnost rozpočtu, který kalkuluje se zářijovými odhady výkonu ekonomiky příštího roku, zatímco ty prosincové se pohybují o podstatné hodnoty níže, připouští i autoři rozpočtu. Možná vyšší čísla deficitu potvrdil dnes ministr financí Miroslav Kalousek. Pochybnosti má a vývoj s otazníkem připouští i náměstek ministra financí Eduard Janota. Ten byl hostem pořadu Interview ČT24.

„Je to můj snad dvacátý rozpočet a považuji ho po tom, kdy se v roce 93 složitě dělily majetky a peníze federace, snad za nejtěžší,“ postěžoval si ve studiu ČT24 Janota.

Prudce se mění indikátory, se kterými se musí počítat. To je především hrubý domácí produkt, kvality trhu práce, odhad cenové hladiny. Odhad růstu HDP 2009 v září byl 3,5 procenta, trh práce fungoval s uspokojivou výší indikátorů a inflace se očekávala okolo 3 procent. Naproti tomu odhad růstu HDP v prosinci má být možná i 0 procenta, trh práce počítá s rostoucí nezaměstnaností a inflace spadne možná až pod cíl 2 procent. To vše hovoří pro deficit rozpočtu, který některá média spočítala až na 140 miliard korun.

Interview ČT24

Chtěla-li ale vláda rozpočet na příští rok ještě letos, musela počítat s kritikou opozice. Omluvou jí ale budiž elementární nutnost legislativního průchodu zákona o státním rozpočtu, co nejdřív. Jinak totiž hrozí provozní problémy, problémy s financováním státního dluhu nebo snížení ratingu země. Nereálnosti čísel si je vědoma ale i sama vláda, a tak hned přispěchala s nápady na korekce.

Schodek vrátí k plánu exportní pomoc

Ministerstvo financí už dnes připravilo první kroky vstříc pomoci budoucí očekávané revize schodku. Týkají se exportu. Osm desetin českého HDP tvoří právě export, je ovšem orientován z velké části na Německo a velkým podílem v automobilovém průmyslu. Vláda se proto chystá podpořit kapitálem státní exportní banku, která tak bude schopna garantovat vícerizikové obchody klientů banky. Podobně se vláda chystá prostředkově pomoci Českomoravské záruční a rozvojové bance a podpůrnému garančnímu fondu.

Janota jde ale dál. „Budeme-li chtít držet rozpočet v intencích nejnižšího možného deficitu, jsme připraveni snížit výdaje ministerstev a státní správy,“ prohlásil. „Vláda bude muset zavést debatu, jaké oblasti nejsou nutné s účastí vlády,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 16 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...