Janota chce zvýšení DPH, s jeho zákony může schodek rozpočtu činit 160 miliard

Praha – Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní propad v novodobé historii, HDP kleslo o 4,9 procenta. V porovnání s prvním kvartálem ale česká ekonomika nepatrně rostla, o 0,3 procenta. Ministerstvo financí doufá, že větší část krize má i české hospodářství za sebou a že celoroční propad HDP se bude pohybovat kolem 4,3 procenta. Špatná kondice české ekonomiky se projevuje i ve státní pokladně, klesá příjem z daní a sociálního pojištění, roste schodek státního rozpočtu. Resort Eduarda Janoty tak pracuje na zákonech, které mají zabezpečit zvýšení příjmů státní kasy a hlavně seškrtání výdajů. Jejich prosazení bude pochopitelně záviset na politické vůli, která je k podobným nepopulárním opatřením nejen v předvolebním období nepatrná. Janota navrhuje například zvýšit dolní sazbu DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. Janotův plán také počítá se zvýšením spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr. Pokud se podaří změny prosadit, bude navrhovaný schodek státního rozpočtu asi 160 miliard korun. V opačném případě může deficit dosáhnout 230 miliard.

Zatímco v posledních měsících jsme byli svědky spíše pesimistických komentářů, zdá se, že po příznivých ohlasech z Francie, Německa či Česka, alespoň co se mezičtvrtletního srovnání výkonu hospodářství týče, nastupuje doba komentářů pozitivních. „Já bych ten výsledek, byť je velice příznivý z pohledu mezikvartálního, nepřeceňoval. Ještě nemáme zdaleka vyhráno. Období třetího kvartálu možná bude tím rozhodujícím obdobím, které ovlivní celoroční výsledek,“ uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr financí Eduard Janota. „Odhad celoročního poklesu HDP o 4,3 procenta zatím není nutno měnit, bohužel,“ dodal.

Zelený: Firmy i lidé si zvykají na státní intervenci

Nahrávám video
Reportáž Michala Keborta
Zdroj: ČT24

Podle strážce státní pokladny je třeba mít na paměti i rostoucí nezaměstnanost spojenou s vyššími výdaji státy. Je třeba vyčkat na potvrzení pozitivního vývoje HDP mezi druhým a třetím čtvrtletím. Milan Zelený, profesor Fordhamské univerzity, dodává, že nelze zatím přesně kvantifikovat budoucí směřování hospodářství. Problém současného krizového vývoje nicméně podle něj je, že občané i podniky si zvykají na státní intervenci, stimuly, které se snaží nakopnout chřadnoucí ekonomiky. „Podnikatelská i spotřebitelská sféra si zvykají na intervenci státu,“ varuje Zelený. Člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Rusnok poukazuje na fakt, že tři desetiny procenta, o které české hospodářství poskočilo ve druhém kvartálu oproti prvnímu, je v rozmezí statistické chyby. „Jsme blízko dna, dno ale bude hrbolaté,“ řekl Rusnok.

Udržení konkurenceschopnosti českého podnikatelského prostředí a razantní zabránění dalšího zadlužování českého státu, to jsou návrhy ODS, které mají Česku pomoci odrazit se od pomyslného ekonomického dna. Michal Doktor, ekonomický expert ODS navrhuje, aby ke schválení schodkového státního rozpočtu bylo od příštích let potřeba více zákonodárců.

Michal Doktor v Otázkách Václava Moravce:

„Nabízí se absolutní většina (101 hlasů) či ústavní většina (3/5 poslanců), oba návrhy budou dány k debatě.“


Zatím stačí pro schválení státního rozpočtu prostá většina přítomných poslanců. Sociální demokraté podle europoslance Jiřího Havla chtějí nastartovat ekonomiku rovněž. „Mělo by být více peněz pro ekonomiku, méně peněz na jachty, více peněz pro lidi, kteří krizí v tuto chvíli trpí,“ opřel se do kauzy expremiéra Mirka Topolánka Havel. Doktorův návrh označil za plácnutí do vody.

Bez Janotových zákonů schodek 230 miliard korun, s nimi 160

Janota v OVM zopakoval, že pokud se nepodaří změnit příjmy a výdaje státního rozpočtu, bude jeho navrhovaný schodek na příští rok činit 230 miliard korun. Janota navrhuje například zvýšit dolní sazbu DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. „Pokud se týče navrženého manévru DPH, pak s lítostí shledávám, že je to prosté zvýšení daňové zátěže,“ nesouhlasí s daňovými návrhy Michal Doktor. Nesouhlasí ani Jiří Havel.

Ministr Janota navrhuje také zvýšit daně z nemovitostí na dvojnásobek. To by pomohlo obecním rozpočtům. „Protože obce mají rovněž fatální problém s inkasem příjmů. Jejich příjmy v letošním roce budou nižší řádově o 15-17 miliard korun,“ tvrdí Janota. Stejně tak by viděl rád, kdyby daň z převodů nemovitostí vzrostla ze tří na pět procent. Poslanec Doktor mu ale připomněl, že obce ze zákona mohou zvyšovat sazbu daně z nemovitosti až na pětinásobek. Jak ale řekl, řada starostů se zachovala spíše jako populisté než jako řádní hospodáři a sazbu nezvýšili.

Pokud se podaří změny prosadit, bude navrhovaný schodek asi 160 miliard korun. Janota dále řekl, že pokud se nestane nic zásadního, tak v návrhu rozpočtu, který vláda předloží do konce září Poslanecké sněmovně, bude schodek 230 miliard korun. Protože se ale v říjnu uskuteční předčasné volby, bude muset nová vláda po volbách předložit návrh nový.

K navrhovaným daňovým sazbám Janota řekl, že pokud se je nepodaří uskutečnit, nepovede se státu snížit schodek rozpočtu ze sedmi na pět procent hrubého domácího produktu. Ministr také již delší dobu zdůrazňuje, že je nutné šetřit i na straně výdajů. Janota nepotvrdil sobotní informaci médií, podle níž by měl schodek v případě odmítnutí změn představovat až 256 miliard korun. Na budoucím vývoji státního rozpočtu se podle něj projeví například propad výběru daní z příjmů firem až o zhruba 20 miliard korun. Nárůst úroků ze státního dluhu si podle něj vyžádá navíc dvě až tři miliardy korun. Na druhé straně je připraven posílit příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury o víc než 12 miliard korun.

Na přetřes přišlo i euro

Podle Janoty není termín přijetí eura v letech 2014 nebo 2015 za současné hospodářské situace reálný. Česko oficiální termín svého připojení k eurozóně nezveřejnilo, podle svého volebního programu by chtěla zavést euro v roce 2014 nebo 2015 ČSSD. Janota připomněl, že pro vstup do eurozóny je nutný dvouletý pobyt v systému směnných kurzů, takže Česko by muselo již před rokem 2012 vykázat deficit rozpočtu pod třemi procenty. I s bezvýhradným přijetím všech opatření, které navrhuje, se podle něj deficit státního rozpočtu pro rok 2012 stále bude pohybovat někde kolem 4 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...