Janeček vysvětloval poslancům, jak je to s vyšetřováním dluhopisů, někteří žádají jeho odvolání

7 minut
Janeček vysvětloval poslancům, jak je to s vyšetřováním dluhopisů
Zdroj: ČT24

Vyšetřování nedaněných korunových dluhopisů a podezření na zbytečnou šikanu firem prostřednictvím zajišťovacích příkazů jsou dvě sporné záležitosti, které osobně vysvětloval ředitel finanční správy Martin Janeček poslancům rozpočtového výboru. Opozice i koaliční lidovci požadují, aby ve funkci skončil.

„V tuhle chvíli důvod k tomu, aby tady byla vyvozována jakákoliv odpovědnost, ať už ode mě nebo od kolegů, nevidím, protože ta řízení o kterých se bavíme, nejsou dokončena. Kauzy jsou v řešení,“ konstatuje Janeček.

Šéf instituce ve sněmovně upřesnil, že jeho podřízení prověřují víc než 1 500 případů, kdy firmy využily korunových dluhopisů. Část z nich už dodatečně změnila daňové přiznání a na další podali berní úředníci trestní oznámení.

Politici ale kritikou na Martina Janečka nešetří.  „Myslím si, že finanční správu by měl vést člověk, který nebude podléhat tlakům, který zajistí nezávislé fungování,“ míní poslanec rozpočtového výboru Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).

„Pan generální ředitel Janeček za poslední dva roky prokázal v přímém přenosu svoji nekompetenci,“ říká předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Nejvíc firem, které korunové dluhopisy vydaly, bylo z Prahy, a to 532, další pak z Brna a Středočeského kraje. Nejméně naopak v kraji Karlovarském.

Všechny firmy, které vydaly korunové dluhopisy, nyní finanční správa prověřuje. A to i přesto, že v březnu její šéf před poslanci tvrdil, že je vše v souladu se zákonem. Přes 30 firem už dokonce podalo dodatečná daňová přiznání.

„Zaznamenal jsem veletoč. Podle analýzy co jsem dostal, začala finanční správa plošně šetřit. Před tím nám pan Janeček tvrdil, že nemá nástroj, který by to šetřil,“ konstatuje předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

„Já jsem neříkal, že je vše v pořádku, razantně se ohrazuji proti tomuto výkladu, který tu zaznívá. Říkal jsem, že finanční správa standardně investiční nástroje kontroluje v rámci daně z příjmu právnických osob,“ zdůraznil však šéf finanční správy Martin Janeček.

Finanční správa již podala 25 trestních oznámení

Finanční správa už v dvaceti pěti případech podala trestní oznámení. Na koho však tají. Kontroly přitom úředníci ukončili teprve u 13 subjektů. „Zatím jsme tam nenašli žádné drama, prostě doměrky tam jsou a trestní oznámení taky,“ říká ministr financí Ivan Pilný (ANO).

Korunové dluhopisy stály křeslo ministra financí Andreje Babiše (ANO). Podle poslanců má stejný osud potkat i Martina Janečka. Za ním ale stojí současný šéf resortu. Poslanci tak kromě výzev, nemohou nic dělat.

„Rozpočtový výbor je poněkud naivní v tom, jak se odvolává ředitel finanční správy. On je totiž pod služebním zákonem a musela by to schválit vláda. A kdybych k tomu razantnímu kroku měl přistoupit, potřeboval bych mnohem větší střelivo,“ dodává Pilný.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš také uvedl, že chápe dřívější Pilného omluvu za pochybení finanční správy jako gesto, že dosavadní praxe nebyla v pořádku. Ministr ale trval na tom, že neoprávněných případů využití příkazů bylo velmi málo. „Pan ministr svou omluvou připustil, že praxe daňové správy není dobrá, pan ředitel svou míru zavinění nepřiznal, takže je to na hodnocení jeho jako státního úředníka,“ uvedl poslanec rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).

Aféra s nedaněnými korunovými dluhopisy začala na začátku roku. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš kvůli nim měnil částky v majetkovém přiznání.

Metodika zajišťovacích příkazů se zřejmě změní

Další agendou finanční správy, o které se ve sněmovně mluvilo, byly zajišťovací příkazy. Ty mají berním úředníkům sloužit jako nástroj proti neplatičům daní. Předpokládané odvody si můžou pojistit tím, že zadrží peníze nebo majetek, dokud firma částku skutečně neuhradí.

Zajišťovací příkazy
Zdroj: ČT24

Podle oponentů to ale správa zneužívá a likviduje i poctivé poplatníky, což finanční ředitelství odmítá. V posledních dnech se pak o zajišťovacích příkazech mluvilo zejména v souvislosti s opavskou společností FAU.

Letos do konce července vydaly úřady 960 příkazů na víc než miliardu korun. Loni jich bylo zhruba 1 600, stejně jako rok před tím.

Po kritice teď ministerstvo financí připraví novou metodiku, a to s důrazem na jiné možnosti, jak daň uhradit. Pokud už se rozhodne zajišťovací příkaz vydat, bude ho muset podrobněji odůvodnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 9 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 16 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...