Praha – Když se začínající investor pustí do investování, hned na něj začnou útočit investiční doporučení vydávaná nejrůznějšími společnostmi. Pokyny koupit, prodat nebo držet se sypou z nejrůznějších koutů, v řadě případů si dokonce protiřečí. Jak moc jsou podobné rady finančních společností důvěryhodné? Jak se v nich má začínající investor zorientovat? Nebo má dát raději místo cizích doporučení na vlastní selský rozum? Tyto otázky zodpoví další díl Investiční univerzity.
U zrodu každého investičního doporučení stojí fakta o hospodářské situaci firmy, jejíchž akcií se má doporučení týkat. Analyzují se také data o vývoji hospodářství a trendy v daném oboru. Snahou je především odhadnout budoucí vývoj firmy. „Očekávaná data o budoucím hospodaření vstupují většinou do matematicko-statistických modelů. Podstatnou roli hraje v ocenění firmy diskontní míra, pomocí které se očekávané údaje převádí na současnou hodnotu,“ popsal makléř společnosti Fio David Brzek.
Do tvorby investičních doporučení nevstupují jen strohá fakta, analytik do nich vkládá i své zkušenosti a názory. Právě kvůli osobním názorům, které vstupují do odhadů analytiků, se pak výsledná investiční doporučení liší.
Aleš Prandstetter, investiční stratég ČSOB Asset Management
„Analytik, nadšený do průkopnických IT řešení, bude pravděpodobně mít tendenci podceňovat riziko, které je s mladými technologickými společnostmi spojeno.“
Zářným příkladem značné diverzity investičních doporučení byly akcie Facebooku při jeho vstupu na burzu v polovině května. Jedni označovali IPO Facebooku za investiční událost roku, druzí upozorňovali na obrovské riziko, které se v rychle rostoucích technologických firmách skrývá. „Variabilita byla obrovská. A důvod? Velmi se lišily názory na schopnost firmy přetavit marketingový potenciál firmy ve skutečné peníze. Tady vám nepomůže žádný model, je to pouze o zkušenostech analytika a jeho pohledech,“ popsal Prandstetter. Realita dala nakonec za pravdu těm, kteří označovali humbuk kolem IPO Facebooku za nafouklou bublinu. Akcie sociální sítě od května odepsaly zhruba polovinu své hodnoty.
Investor by tedy neměl investiční doporučení jen slepě následovat. Měl by se pídit po tom, na jakých údajích staví. A měl by je srovnávat a měl by jich pročíst co nejvíce. Veškerá doporučení a rady poradců by měl brát pouze jako zdroj informací, který může vést k zamyšlení, nikoliv jako zákon, jenž je nutné následovat.
„Při rozhodování je dobré hledat základní předpoklady, na kterých jednotlivá doporučení stojí a větší váhu dávat těm doporučením, u kterých se investor více ztotožňuje se základní premisou. Je dobré rovněž sledovat, jak je daný broker z dlouhodobého pohledu úspěšný v daném sektoru či na konkrétním titulu,“ radí Brzek. Obvykle podle něj navíc mívají větší váhu doporučení velkých investičních bank.
David Brzek, makléř Fio
„Nedomnívám se, že slepé následování každého investičního doporučení je vhodným způsobem, jak se na trhu pohybovat, obzvlášť pro začínajícího investora. K definitivnímu rozhodnutí by měla vést celá škála faktorů, mezi kterými by rozhodně neměla chybět chladná hlava a trochu zdravého selského rozumu.“
Při sestavování portfolia by investor neměl sázet jen na omezené množství titulů, byť s hvězdnými doporučeními. Měl by především rozumně diverzifikovat, aby rozložil riziko a sázet na takové tituly, které odpovídají jeho postoji k riziku. Volba titulu se také bude odvíjet od plánovaného investičního horizontu.
