Praha - Sousedské spory jsou častým jevem. Pokud nejsme přímými účastníky a jen v televizní komedii sledujeme drobné naschvály, které si navzájem dělají Bartáčkovi a Novákovi, je to úsměvné. Úsměv na rtech nám ale ztuhne ve chvíli, kdy naschvály od souseda zažíváme v reálném životě a náš soused je navíc spoluvlastníkem domu, ve kterém bydlíme. Je vůbec možné se nějak bránit?
Richard Pogoda žije ve svém domě v Olomouci celý život. Dům postavil v roce 1931 jeho dědeček a pan Pogoda je na něj patřičně hrdý. „Ten dům má své genius loci. Několik desítek let je naše vila nejen krásným místem pro bydlení mé rodiny, ale také místem setkávání muzikantů, divadelníků a výtvarníků,“ řekl. Vila na Vídeňské ulici v Olomouci je situovaná na parcele v těsné blízkosti olomouckých parků, dějištěm tradičních výstav Flora Olomouc. „V polovině osmdesátých let jsme dali na rady zahradníků Flory a kolem domu jsme z estetických důvodů zasadili přísavník tříprstý,“ vzpomíná pan Pogoda. Rostlina se ujala a za třicet let dosáhla až ke střeše a z domu vytvořila ještě romantičtější místo. Přísavník na domě má ale i výhody praktické. Podle odborníků chrání budovu před vlhkem, deštěm i extrémními výkyvy teplot a podle některých údajů dokonce až trojnásobně zvyšuje životnost fasády.
Klidný život Pogodových ale vzal za své před třemi lety. Tehdy spolumajitelka domu, sestřenice pana Pogody, prodala část svého podílu novému vlastníkovi. Ten začal v bytě dělat zásadní přestavby, ovšem bez souhlasů dalších majitelů, což nemůže. Nový spolumajitel totiž vlastní pouze 40procentní podíl a neměl by tedy podnikat žádné kroky, které by byly v rozporu s přáním pana Pogody. Pan Pogoda vlastní 50 procent domu, jeho sestřenice 10 procent a oba se shodují. Spoluvlastníkovi patří pouze 40 procent. O případných změnách přitom rozhoduje většina.
Kdybychom měli vypočítat všechny drobné i větší „naschvály“, které nový spolumajitel panu Pogodovi způsobil, vydalo by to na několik článků. Brání panu Pogodovi ve vjezdu do garáže, podává na něj různá udání, ztrpčuje mu život, jak se dá. Již od počátku se mu nelíbil také přísavník na domě - podle něj brání opravě omítky. Pan Pogoda s odstraněním rostliny nesouhlasil, bylo mu to ale málo platné. v případě přísavníku rozhodla hrubá síla.
Stalo se to letos 5. července, shodou okolností v den narozenin paní Pogodové. „Přijela parta mladých silných mužů a kolem zdi domu začali kopat, bez našeho souhlasu,“ vylíčil rozhořčený muž. „Za své vzaly růže, kleče, lilie a pivoňky, vše v té době v plném květu,“ vylíčil dále. Zničen byl i popínavý přísavník, chlouba domu a jeho majitele. „Když jsem viděl výsledky toho ničení, udělalo se mi špatně,“ popsal své pocity pan Pogoda. Když nepomohla přivolaná policie, obrátili se Pogodovi na magistrát.
Mluvčí Magistrátu města Olomouce Jana Doleželová:
„Odbor životního prostředí přijal oznámení paní Pogodové, ale vzhledem k probíhajícím úkonům nemůže podávat zcela konkrétní informace o stavu věci. Právník odboru životního prostředí po dohodě s vedoucím odboru přizval strany sporu k podání vysvětlení.“
Spoluvlastník obešel princip nutného souhlasu většiny
Manželům Pogodovým asi nezbude nic jiného, než se soudit. „Menšinový spoluvlastník nemůže dělat žádné změny na domě bez souhlasu většiny,“ uvedl advokát Pavel Nastis. „A pokud tím způsobí nějakou škodu, může ji po něm pan Pogoda soudně vymáhat,“ doplnil. „Ve svých šedesáti sedmi letech jsem na vlastní kůži pocítil faktickou nevymahatelnost práva. Mám pocit, že vítězí ten, kdo kašle na paragrafy,“ uzavírá zklamaně svůj příběh Richard Pogoda.
Existuje ještě jedna možnost, jak nemuset snášet sousedovy naschvály. „Pokud od prodeje části domu ještě neuplynuly tři roky a pokud nebylo dodrženo předkupní právo pana Pogody jako spoluvlastníka domu, může pan Pogoda kupní smlouvu u soudu napadnout,“ doporučil Nastis. Jinými slovy, pokud jste spoluvlastníkem nemovitosti a další spoluvlastník se svůj podíl rozhodne prodat, je povinen nabídnout jej nejprve vám. Pokud to neudělá, obraťte se na soud.
V tomto konkrétním případě může pan Pogoda požadovat po novém spolumajiteli, aby mu nabídl spoluvlastnický podíl ke koupi, nebo se může u soudu dovolat tzv. relativní neplatnosti smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu.
