Jak má správně vypadat faktura a daňový doklad?

Praha - Každý účetní dobře ví, že zákon o účetnictví ukládá povinnost účtovat na základě účetních dokladů. Tyto doklady musí splňovat předepsané náležitosti. Jen účetnictví vedené podle takovýchto dokladů je průkazné. K běžně používaným dokladům patří faktura. I když obchodní právo tento pojem nezná, v praxi se s ním setkáváme naprosto běžně. Oficiálně ovšem není třeba příslušný doklad slovem faktura označovat, můžeme se setkat místo toho s pojmem vyúčtování nebo s fakturou ve formě dobře stylizovaného dopisu. Jak ale má faktura či podobné dokumenty vypadat?

Běžně se účetní doklad neboli faktura vyhotovuje ve dvou provedeních, originál je určen pro odběratele, kopii si ponechává výstavce. Náležitostí, které takový doklad musí ze zákona splňovat, je hned několik.

  1. Označení účetního dokladu znamená uvést na dokladu jeho název (např. faktura, příjmový pokladní doklad atd.). Dále pro každý druh dokladu vytvoříme číselnou řadu. Pro faktury vydané třeba FV2009/n, kde n je pořadové číslo faktury. Smyslem je rychlá identifikace dokladu.
  2. Označení účastníků účetního případu a popis obsahu účetního případu – tzn. název a sídlo firmy (právnické osoby) nebo jméno, příjmení a místo podnikání fyzické osoby. Popis obsahu účetního případu vyjadřuje, za co se platí, co se fakturuje apod.
  3. Peněžní částka nebo údaj o ceně za jednotku a uvedené množství
  4. Okamžik vyhotovení účetního dokladu – jedná se o okamžik (den), kdy byl doklad vyhotoven.Tento okamžik může být shodný s okamžikem uskutečnění účetního případu.
  5. Okamžikem uskutečnění účetního případu je okamžik (den), kdy dojde ke splnění dodávky, k prodeji, k platbě apod.Například na faktuře datum uskutečnění je den prodeje (vyskladnění) zboží. Datum vyhotovení  dokladu může být stejné nebo pozdější. Tato dvě data se mohou různit
  6. Podpisy odpovědných osob

Uvedené náležitosti účetních dokladů jsou podle zákona o účetnictví úplné. Přesto je vhodné na účetních dokladech uvádět (a tak se to v praxi také většinou děje) razítko firmy.

Splatnost faktury

Ze zákona není stanovena lhůta pro splatnost faktury. Obvyklá doba splatnosti však činí 14 dní. Může to být ale doba kratší i delší. Z právního pohledu je faktura podkladem pro zaplacení. Tím ovšem není zpochybněno právo věřitele na zaplacení a na případné úroky z prodlení. Chcete-li však uplatňovat úroky z prodlení při nedodržení splatnosti, je vhodné mít toto písemně sjednáno ve smlouvě (včetně výše úroků). Není-li výše úroků smluvně sjednána, vychází se z úroků v zákonné výši, platných pro občansko-právní vztahy.

Daňový doklad

Protože většina firem je plátcem daně z přidané hodnoty, je kromě účetních dokladů nutné vystavovat také doklady daňové, které dokládají vznik daňové povinnosti v určité výši k určitému okamžiku. V praxi se setkáváme s běžným nebo zjednodušeným daňovým dokladem. Tyto doklady musí kromě náležitostí účetních dokladů obsahovat také další náležitosti, mezi které se řadí následující:

  1. Přesné označení prodávajícího i kupujícího včetně daňového identifikačního čísla
  2. Evidenční číslo dokladu
  3. Datum vystavení dokladu – daňový doklad se vyhotovuje do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí platby (splnění dodávky nebo přijetí platby podle toho, co nastane dříve)
  4. Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby
  5. Předmět zdanitelného plnění a jeho rozsah – označení zboží či služby, specifikace množství
  6. Skutečnosti rozhodné pro stanovení daně, tj. základ daně, sazba daně, výše daně

Zjednodušený daňový doklad se vyhotovuje ihned při prodeji, pokud se nakupuje za hotové za cenu do 10 tisíc korun včetně daně. Tento doklad nemusí obsahovat údaje o kupujícím, datum vystavení dokladu. Neuvádí se základ daně a výše daně, ale uvádí se celková cena včetně daně a sazba daně. Příjemce zjednodušeného dokladu si doplní na doklad údaje o své firmě (razítkem) a sám si vypočítá základ daně a daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 11 mminutami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 30 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 22 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...