Reykjavík - Islandská centrální banka (Sedlabanki) dnes překvapivě otočila kormidlem monetární politiky o sto osmdesát stupňů. Zvrátila své rozhodnutí z poloviny října o výrazném snížení úrokových sazeb a zvýšila oficiální úrok o plných šest procentních bodů na 18 procent. Analytici hovoří o riskantním kroku, jehož cílem je obnovit fungování finančního systému, který upadl do nejtěžší krize v novodobé historii země.
Guvernér islandské centrální banky David Oddsson k dnešnímu kroku uvedl, že je součástí dohody uzavřené s Mezinárodním měnovým fondem. Island totiž minulý týden sjednal s Mezinárodním měnovým fondem dohodu o úvěru ve výši dvou miliard dolarů. Premiér Geri Haarde ovšem následně uvedl, že země potřebuje získat z jiných zdrojů ke své finanční záchraně ještě další čtyři miliardy dolarů. Nezávazný příslib poskytnutí těchto prostředků Haarde podle svých dnešních slov už získal od ostatních skandinávských států.
Ministerstvo financí sdělilo, že razantní zvýšení sazeb sice bylo v souladu s dohodou s MMF, nebylo jí však vynuceno. Vyjádřilo přesvědčení, že takto vysoké úroky přispějí ke stabilizaci měny a budou nutné jen krátkou dobu.
Mike Berg, analytik firmy Nordics:
„Myslím, že tento krok bude asi považován za velmi drahý a nebezpečný, může to však být první vykročení k obnově určité důvěry.“
Vysoké úroky by měly přitáhnout peníze investorů zpět do islandských bank a k islandské koruně. Islandská měna se od minulého měsíce těžce propadala a obchodování s ní se prakticky zhroutilo. Bankovní sektor pod tíhou prohlubujících se devizových dluhů zkolaboval a musel být zestátněn.
V polovině minulého měsíce Sedlabanki snížila hlavní úrokovou sazbu na 12 procent z tehdy rekordních 15,5 procenta ve snaze zmírnit dopad finanční krize na ekonomiku. Nynější 18procentní úrok je tedy ještě vyšší než před tímto zásahem. Islandská koruna při dnešním obchodování spadla na 240 korun za euro ve srovnání s kurzem 152 za euro, na němž jej fixovala centrální banka.
