Reykjavík - Islandská ekonomika se pomalu vzpamatovává po finančním krachu. Jedním z klíčových článků je pro ni cestovní ruch. Díky němu přitečou ročně do zruinované státní kasy nemalé peníze. Kvůli masivnímu přílivu turistů se ale země obává o svou přírodu. Od začátku roku se počet turistů zvýšil o čtyřicet procent. Ministerstva cestovního ruchu a životního prostředí proto budou jednat o výši a možném nastavení nového poplatku za návštěvu ostrova.
Island chce své přírodní krásy zpoplatnit
Některá místa na Islandu začínají být přelidněná
Island láká na tryskající gejzíry, dramatickou krajinu a mohutné vodopády. Nezkrotnost, ale i zranitelnost tamní přírody přivábí stovky tisíc návštěvníků ročně. Nejčastěji na ostrov míří turisté ze Spojených států, Británie a Německa. „Příroda na Islandu je hodně citlivá. Proto o ni musíme velmi dobře pečovat. V některých oblastech je možná až moc lidí,“ konstatovala expertka na cestovní ruch Dora Mangnusdottirová.
Island teď díky velkému zájmu lidí o zdejší krásy přišel s nápadem, jak na cestovním ruchu ještě víc vydělat a zároveň alespoň trochu chránit svou přírodu. Chce, aby turisté platili za návštěvu ostrova extra poplatek. „Na to, abychom si mohli dovolit chránit životní prostředí, potřebujeme peníze. A je pochopitelné, že lidé, kteří využívají tato místa - naši krásnou přírodu - by měli platit nějaký extra poplatek za ochranu životního prostředí,“ řekla Mangnusdottirová.
Island
Krajina jako komerční zboží?
V cizincích ale vyvolává tato myšlenka rozporuplné pocity. „Myslím, že budu platit, stojí to za vidění. Ale trochu váhám. Mám totiž obavu, aby se krajina nezměnila v komerční zboží,“ podotkl Phillip Pinch, turista z Velké Británie. „Myslím si, že cestovní ruch přináší na Island obrovské množství peněz. Měl bych trochu pochybnosti o platební morálce nebo o tom, jestli je správné za vidění přírodních krás platit,“ uvedl Angličan Neil Adams.
Podle statistik zdejší turistické centrály se za uplynulou dekádu počet zahraničních návštěvníků víc než zdvojnásobil. Loni jich sem přijelo přes 670 tisíc. Vybrané poplatky chce stát využít hned několika způsoby. „Chceme, aby tyto poplatky šly na vývoj a údržbu. A také můžou pomoci při organizování tras - například kolik lidí kam půjde. A mohou být i odstrašujícím prostředkem v těch nejvíc přelidněných místech,“ poznamenala generální ředitelka islandské turistické základny Olof Atladottirová.
Island
- Turismus se v současné době podílí na tvorbě islandské ekonomiky zhruba šesti procenty.
- Do poloprázdné státní kasy ročně přinese kolem 15 miliard islandských korun.
- Islandská ekonomika se dodnes vzpamatovává z bankrotu a totálního kolapsu v roce 2008. Ten odstartovaly krachující banky. Vinu podle ekonomů nesou i politici.
Cestovní ruch ohrožuje islandskou přírodu (zdroj: ČT24)