New York/Tokio/Londýn – Americká centrální banka Fed vyslyšela volání trhů a oznámila, že každý měsíc nakoupí dluhopisy v hodnotě 40 miliard dolarů (750 miliard korun). Napumpováním peněz do oběhu chce podpořit hospodářský růst a tvorbu nových pracovních míst. Trhy celého světa ovládl optimismus – například americké indexy uzavřely na několikaletých maximech. Někteří analytici ale pozitivní sentiment investorů mírní – mají především obavy z inflace.
Investoři nakupují jak diví, Bernanke je potěšil
Vedle trhů v USA rostly i burzy v Asii a od rána masivně posilují také ty evropské. Nahoru zamířily i ceny komodit v čele s ropou. Naopak dolar v reakci na kroky Fedu oslabil na čtyřměsíční minimum.
„Pro mě to bylo poměrně velké překvapení. Já jsem si myslel, že s podobnými opatřeními přijdou až později kvůli blížícím se prezidentským volbám. Navíc ta opatření Fedu byla opravdu hodně razantní a myslím si, že byla větší, než předpokládal i trh,“ říká analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Index Dow Jones vzrostl o 1,55 procenta na 13 539,86 bodu, index Standard & Poor's 500 získal 1,63 procenta a uzavřel na 1459,99 bodu. Oba hlavní indexy skončily nejvýše od prosince 2007, tedy od doby, kdy v USA začala poslední ekonomická recese.
Index technologického trhu Nasdaq zpevnil o 1,33 procenta na 3155,83 bodu – nejvýše od listopadu 2000.
Růst táhly akcie sektorů financí, průmyslových materiálů a energetiky a svého minimálně ročního maxima dosáhlo téměř 600 titulů. Na nový rekord 682,98 USD se vyhoupl kurz nejhodnotnější americké firmy Apple, kurz americké dvojky Exxon Mobil se vyšplhal na čtyřleté maximum.
Oznámení o nalévání dalších peněz do ekonomiky naopak výrazně oslabilo kurz dolaru. Jeho kurz vůči euru se propadl na nové minimum za více než čtyři měsíce a proti japonskému jenu sestoupil na nové sedmiměsíční minimum.
Asijské trhy vystoupaly na několikaměsíční maxima. Západoevropské akciové trhy také zahájily výrazným vzestupem a jejich souhrnný index vystoupil na maximum za 14 měsíců.
Fed si tentokrát nestanovil žádný časový limit. Jeho šéf Ben Bernanke prohlásil, že nákupy dluhopisů budou pokračovat tak dlouho, dokud bude mít americká ekonomika problémy. Chce snížit nezaměstnanost pod 7 procent a dostat inflaci na únosnou míru. Fed také uvedl, že své úrokové sazby, které jsou od finanční krize téměř na nule, zřejmě nezvýší přinejmenším do poloviny roku 2015.
Analytik Pioneer Investments Petr Zajíc ale pochybuje, jestli tyto kroky opravdu pomohou snížit nezaměstnanost a zlepšit stav ekonomiky. Podobná opatření (a to i v případě Evropské centrální banky) podle Zajíce směřují spíše ke stabilizaci bankovního sektoru.
„Může to určitě podpořit oživení ekonomiky, ale nepodpoří to ozdravení americké ekonomiky. Sám Ben Bernanke na tiskové konferenci opakovaně řekl, že Fed nestačí na vyřešení všech problémů, které americká ekonomika má,“ dodává k tomu Mokráš.
Růst cen akcií se přenáší i na rizikovější trhy včetně toho českého. Analytici se ale shodují, že růst objemu obchodů a kurzů akcií na pražské burze bude krátkodobý a po několika dnech obchodování se vrátí na předchozí slabou úroveň.
„Dlouhodobé problémy pražské burzy se tím nevyřeší. Objemy obchodů se po jednom či dvou dnech o něco vyšší aktivity nejspíše vrátí zpět na velmi nízké úrovně,“ uvedl David Marek ze společnosti Patria Finance.
Americký dolar v reakci na rozhodnutí Fedu oslabil nejen vůči světovým měnám, ale také vůči české koruně - prodával se za 18,66, a byl tak nejlevnější od jara tohoto roku.
Podobně se vyjadřují i mnozí zahraniční analytici. Čtvrteční rozhodnutí podle nich povzbudí jen ceny akcií a komodit na finančních trzích a na ekonomickém růstu se podobně jako dvě předešlá kola zřejmě nijak neprojeví. Vliv kvantitativního uvolňování (takzvaného QE3) může být podle ekonomů dlouhodobě spíše záporný, protože způsobí další růst cen komodit v čele s ropou. To povede k novému zdražování a nakonec k oslabení spotřební poptávky.
Na širší sociální souvislosti přísunu nových peněz na trh poukazuje ředitel ekonomického výzkumu Reason Foundation Anthony Randazzo. Peníze se prý dostanou k bankéřům a finančníkům, kteří je ale vzhledem k nynější velké nejistotě v politice a ekonomice nebudou investovat do produktivních projektů a nových technologií, ale v lepším případě do akcií, což obohatí deset procent Američanů vlastnících akcie; v horším případě je dají na ekonomicky a sociálně škodlivé spekulace v komoditách.
Podle Randazza je to typický projev klientského kapitalismu a navíc jde o jednání, které v nedávných letech skončilo vznikem a krachem bubliny nadhodnocených cen aktiv. „Je to v podstatě regresivní program přerozdělování, který zvyšuje bohatství těch, kdo se angažují ve finančním sektoru, nebo těch, kdo už vlastní domy, zatímco zbytek ekonomiky z toho nemá prakticky nic. A tím, že podporuje špatnou alokaci investic v ekonomice, poškozuje vyhlídky hospodářského růstu,“ uvedl Randazzo.
2 minuty
Trhy ovládlo nadšení, hrozí ale inflace
Situaci ve Spojených státech můžou výrazně ovlivnit listopadové prezidentské volby a tradiční dohadování politiků o podobě státního rozpočtu. Americká centrální banka proto snížila výhled ekonomiky na letošní rok. Teď počítá s růstem HDP pod dvěma procenty.
Odborníci se navíc obávají, že další tištění peněz může zabrzdit potřebné reformy a skutečné řešení jen oddálit. „Vláda, která bude podporována Fedem, nebude dostatečně tlačena k tomu, aby prováděla reformy v rozpočtové oblasti,“ varuje Mokráš.
