Intervence v září třetí nejvyšší: ČNB koupila eura za 100 miliard korun

Česká národní banka v září pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 99,5 miliardy korun za nákup eur. Jde o třetí nejvyšší objem za jeden měsíc od spuštění intervencí v listopadu 2013. Více za ně ČNB utratila jen při zahájení intervencí v listopadu 2013, a to přes 200 miliard Kč, a pak loni v srpnu, kdy nakoupila eura za 101 miliard korun.

Zájem spekulantů o nákup korun v září výrazně vzrostl, protože se přiblížil konec kurzového závazku ČNB, informoval ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Podle bankovní rady by invervence měla skončil v půlce roku 2017. Zvýšily se tak sázky na posílení koruny například v ročním horizontu, což se promítlo ve zdražení koruny vůči euru na forwardovém trhu.  

„V důsledku toho ale musela centrální banka více intervenovat, protože spekulace se často promítají i na tzv. spotovém trhu, kde právě ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 CZK/EUR,“ uvedl Dřímal. Dodal, že ještě v první polovině října byla spekulativní aktivita vysoká, pak se situace zklidnila.

Hlavní ekonom Generali Investmenst CEE Radomír Jáč odhadl, že za říjen mohl objem devizových intervencí dosáhnout až 135 miliard korun, což by bylo „druhé místo“ v historii.   

Zářijový vzestup spekulací a intervence ČNB se promítly i do výnosů českých dluhopisů s krátkými splatnostmi. České výnosy se tak v říjnu dostaly dokonce pod úroveň těch švýcarských a staly se nejnižšími na světě.  

Devizové intervence ČNB
Zdroj: ČTK/ČNB

Kdy intervence skončí?

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od té doby do konce letošního září intervenovala v objemu zhruba 691 miliard korun.

Bankovní rada ČNB minulý týden zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

Jáč se domnívá, že k poptávce po koruně vede kromě spekulací a vývoje salda zahraničního obchodu se zbožím a službami také uvolněná měnová politika v eurozóně. Pokud tedy Evropská centrální banka v prosinci oznámí prodloužení programu nákupu dluhopisů za horizont března 2017, bude pro ČNB obtížné ukončit kurzový závazek v momentálně předpokládaném termínu okolo poloviny příštího roku. Jáč si proto myslí, že příhodnější pro vystoupení z tohoto závazku budou závěrečné měsíce roku 2017. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...