Dvacet let – tolik uběhlo od první bankovní transakce přes internet v Česku. Dnes už si placení s běháním do banky nedokáže nikdo představit. Každý třetí Čech má navíc více než jeden účet. Evropská unie i proto přišla se směrnicí, která má vše zprůhlednit – žádá po bankách, aby se vzájemně sobě otevřely, a lidé tak mohli mít své účty na jednom místě. To má platit od ledna, ale jak zjistil web ČT24, zatím to v praxi ještě moc nefunguje.
„Když eBanka uvedla na trh v roce 1998 on-line bankovnictví, tak to bylo jako zjevení, to bylo naprosto revoluční a mě to od začátku uchvátilo. Tou největší výhodou bylo to, že já jsem už v tom devadesátém osmém přestal ze dne na den chodit do banky – všechny služby, které jsem potřeboval, tak jsem rázem mohl dělat přes internet nebo mobilní telefon,“ popisuje nástup tehdy revoluční služby jeden z jejích prvních uživatelů Václav Pavelka.
Expandia Banka (později eBanka) totiž byla v roce 1998 vůbec první, která internetové bankovnictví představila. Největší banky jako Česká spořitelna, Komerční banka i ČSOB zaváděly internetové bankovnictví později, na přelomu tisíciletí.
Zpočátku se na zvycích lidí až tak moc nezměnilo, protože cena za mobilní data nebyla malá. Ale spolu s jejím poklesem – od roku 2008 o 97 procent, rychle rostl počet uživatelů internet bankingu – z 14 procent v roce 2008 až na loňských 57 procent. Jak ukazuje následující graf, nárůst za posledních deset let byl podle statistiky Eurostatu dokonce nejrychlejší ze mení EU.
Pokud bychom se podívali na celkový podíl uživatelů internetbankigu mezi obyvateli, drží se Češi zhruba v polovině žebříčku, přičemž už o kousek předstihli dokonce sousední Německo.
Žebříček vede Dánsko, kde nějakou z forem internetového bankovnictví využívá devět lidí z deseti.
- Za posledních dvacet let se rozvíjí především mobilní bankovnictví a zvyšuje se komplexnost internetového bankovnictví – lze přes něj čerpat i krátkodobé úvěry, dobít mobilní telefon nebo investovat.
- Rozmach mobilního bankovnictví je dán přísunem smartphonů. Namísto 14místných kódů stačí ke vstupu do aplikací otisk prstu. Namísto stání front na poštách stačí složenku naskenovat a ihned zaplatit. Dlužník již nemusí chodit vyplňovat a razítkovat platební příkazy do poboček bank – věřiteli stačí napsat dlužnou částku a vygenerovat QR kód, jehož pomocí dlužník může ihned zaplatit. Platit lze místo karty mobilem, případně lze mobilem své platební karty spravovat.
- Rychlý nástup technologií výrazně ovlivňuje i způsob plateb. Bezhotovostní operace získávají stále větší podíl. Kromě tradičních platebních karet hrají stále větší roli právě mobilní technologie. A přestože se Češi řadí v Evropě k zemím s nejnižším podílem využívání mobilního bankovnictví, ke kterému se hlásí jen třetina majitelů tabletů a smartphonů, v podvědomí Čechů již získaly bezhotovostní platby nezastupitelnou roli. 16 procent Čechů přiznalo v průzkumu ING Bank, že nenosí buď žádnou hotovost, anebo jen velmi malé množství. A 36 procent respondentů pak rovnou uvedlo, že kdyby vše záviselo pouze na nich, obešli by se bez fyzických peněz úplně.
A roste nejen počet lidí, kteří platí své účty přes internet nebo telefon. Zvyšuje se i počet účtů, které jednotlivci mají. Z průzkumů vyplývá, že více než jeden účet má každý třetí Čech. Další více než čtvrtina lidí má dokonce účty u tří a více bank, vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK pro Air Bank. Propojení svých účtů by uvítalo šedesát procent Čechů.
„Za zajímavé považuji, pokud by mi banka nabídla možnost dostat se i k financím, které mám v různých bankách přes jedno zabezpečení, jeden vstup. A potom samozřejmě zlepšení toho systému tak, aby byl intuitivní. Aby ty věci fungovaly na dotek jednoho tlačítka,“ potvrzuje i Pavelka.
Mezi nejčastější důvody, proč by lidé chtěli přistupovat z internetového bankovnictví nebo mobilní aplikace jedné banky i ke svým účtům v jiných bankách, patří celkové zjednodušení a zrychlení. Dvě třetiny z nich také uvedly, že by díky tomu měly lepší přehled o svých penězích.
A právě na přání lidí po lepší kontrole všech svých financí na jednom místě zareagovala Evropská unie. Podle schválené směrnice mají banky v rámci svého internetového bankovnictví nabízet prostor konkurenci. Respektive umožnit uživateli integrovat si do něj i své účty u jiných bank. Občan EU bude mít tak všechny své účty v internetovém bankovnictví na jednom místě, a bude tak mít jasný přehled o svých financích.
První zareagovala největší česká banka
Novou povinnost mají banky od 13. ledna. Největší česká banka v počtu klientů Česká spořitelna tak i kvůli tomu rozjíždí zcela nový systém zvaný George, který má internetové bankovnictví výrazně proměnit. Již na podzim budou moci klienti spořitelny s mobilní aplikací George platit třeba u obchodníků místo karty přímo mobilem a budou si moci také připojit své účty v osmi jiných bankách.
„Přicházíme s ním proto, protože začíná nová éra bankovnictví. Vyznačuje se tím, že spousta lidí bude chtít ,bankovat‘ mobilem, za druhé, spousta lidí bude chtít být informována včas o tom, co se děje s jejich financemi a pokud možno od nás dostávat tipy, jak zlepšit své rodinné finance a v neposlední řadě spousta lidí očekává jednu aplikaci, ze které bude spravovat své finance,“ řekl České televizi ředitel digitálního bankovnictví ČS Filip Zeman.
George má také v reálném čase automaticky analyzovat finanční chování svých uživatelů a nabízet jim personalizovaná doporučení formou SMS zpráv nebo notifikací v aplikaci, které jim pomůžou s hospodařením. Podle Zemana aplikace klienta například sama varuje, když mu na účtu nezbývá dostatek peněz na zaplacení inkasa nebo trvalých příkazů. Naopak v případě, že limit internetových transakcí na kreditní kartě významně převyšuje klientovy reálné platby, George mu doporučí limit snížit.
Aplikace také klienty upozorní na expiraci osobních dokladů, pojistných smluv nebo investičních produktů. „Pokud aplikace identifikuje, že klient platí nadprůměrné částky za nájemní bydlení, nabídne mu automaticky hypotéku a v případě, že je zřejmé, že splácí příliš mnoho nebankovních půjček, doporučí konsolidaci,“ dodává Zeman.
Podle ekonoma společnosti Chytrý Honza Karla Kotouna to do celého bankovního sektoru vnese větší pružnost. Do systému se totiž budou moci zapojit i třetí strany mimo bankovní sektor, přes své aplikace. „Ty umožňují spotřebitelům analytiku jejich výdajů, například mi to dokáže říci, že utrácím moc za cestování vzhledem k mému příjmu,“ vysvětluje Kotoun.
Rozběhnutí novinky brzdí problémy s licencemi
Ti, kteří budou různé finanční aplikace poskytovat, musí ale nejdříve získat licenci od České národní banky. O vydání licence zatím zažádaly tři subjekty.
„Čekáme na vyřízení licence. Některé zahraniční subjekty, naši přímí konkurenti, například z Británie či Francie už licenci získaly, protože v některých zemích šlo o licenci zažádat už v říjnu předchozího roku. Tím pádem jsme teď v konkurenční nevýhodě oproti zahraničním konkurentům a čekáme na přiřazení této licence, abychom mohli začít to reálné napojení na banky po Evropě spustit,“ stěžuje si spoluzakladatel aplikace Spendee Jakub Sechter.
Aplikaci analyzující útraty využívá po celém světě přes dva a půl milionu lidí. V Česku je několik desítek tisíc uživatelů. Verze, která bude přístupná v rámci internetového bankovnictví, však bude umět více – bude aktivně měřit třeba finanční zdraví a poradí, jak si je zlepšit – třeba více ušetřit.
Podle Sechtera schvalování licence trvá déle proto, že málokdo ví, jak má licenční řízení vlastně probíhat a co vše je potřeba. A není podle něho dořešené ani pojištění, které je nutné pro získání licence.
„Je tady několik subjektů, které nabízejí pojištění pro PSD2 (směrnice o platebních službách, která nové platební podmínky zavádí – pozn. red.). Nicméně tyto pojistitelé stejně jako my čekají na vyjádření ČNB, zda je nabízené pojištění dostatečné. Pravděpodobně proto se spousta subjektů, které o licenci mohou mít zájem, do licenčního řízení zatím nehrne.“
Jde totiž o směrnici, která je poměrně složitá a která se musela zavést do zákonů jednotlivých unijních zemí, a došlo tak podle Sechtera k několika zádrhelům. Francie a Británie, kde se to povedlo zavést rychle, jsou tak podle něho spíše výjimkou. Třeba ČNB má malé kapacity a je to hodně znát.
Otravování nabídkami by hrozit nemělo
Firmy však potřebují souhlas ČNB i v případě, že chtějí podnikat na dalších trzích. Podle České bankovní asociace se všechny banky na nová pravidla připravují. Nicméně kolik z nich už skutečně připraveno je, ČBA neumí říci. Podle ní by to ale do konce roku měly zvládnout všechny.
„A důležité také je, že ke všemu, co mi bude banka nabízet nebo posílat, musí dát klient souhlas,“ připomíná expert na bankovní transakce Tomáš Hládek z ČBA. V praxi to znamená, že pokud o různé nabídky bank nebo třetích stran nemá spotřebitel zájem, tak k tomu nedá své bance souhlas.
