Bombaj - Kvůli cenám zlata teď v Indii zažívají boom levnější atrapy pravých šperků. Indie je vůbec největším světovým spotřebitelem zlata. Cena drahého kovu na světových trzích se kvůli nejistému vývoji eura stále drží relativně vysoko, a ani bohatší vrstva Indů už nechce za ozdoby a doplňky platit tolik peněz.
Zlatnictví v indické metropoli zlata Rádžkótu jsou pořád plná zákazníků. Jenže místo pravých náhrdelníků a náramků se teď lidé ptají po napodobeninách. Často totiž mezi nimi není na první pohled žádný rozdíl, tedy kromě cenovky.
Narendra Mehta, exportér šperků
„Falešné šperky jsou tu levné, a zlatý lesk na nich je lepší a déle vydrží. Teď hodně letí, že si lidé vezmou šperk třikrát, čtyřikrát, a pak ho vyhodí. A pravé zlato a stříbro jsou drahé. Takže lidé si radši kupují trendové kusy a levněji. Sice to jsou napodobeniny originálů, ale obojí dělají stejní lidé. Rozdíl je jen v kovech. Na umělé používáme měď a mosaz. Jsou levné a hlavně výnosné.“
Se zlatem ale neváhají už jen rodiny před svatbou anebo náboženskými svátky. Zpomalil také trh s tímto kovem jakožto komoditou. V květnu totiž indické ministerstvo zahraničí už podruhé za rok zvýšilo daň na nákup mincí a slitků, tentokrát na čtyři procenta. Současný nízký kurz rupie navíc drží domácí cenu zlata vysoko. Za pravé šperky v hodnotě i několika set tisíc korun tak teď je ochotný platit málokdo.
Nákupu zlata se loni obchodníci chopili nejvíce ve chvíli, kdy se ukázalo, že Řecko bude svoji ekonomickou situaci řešit buď drastickými škrty a reformou, nebo odchodem z eurozóny. Nejvyšší cena vystoupala na historických 1 900 dolarů za unci během září. Bublina ale rychle splaskla. V červnu 2012 byla tržní hodnota zlata už o čtrnáct procent nižší. Na lepší ceny ve zlatnictví si však Indové budou muset ještě počkat.
