Praha – Bývalý generální ředitel Sazky Aleš Hušák měl prý podle manažerské smlouvy dostat po odchodu ze společnosti zlatý padák ve výši 70 milionů korun. O ně Hušák usiloval už v roce 2011, insolvenční správce však tento nárok neuznal. Hušák teď ale pohledávku postoupil maďarské společnosti – spor tak může skončit u soudu.
„Maďarská společnost, která koupila pohledávku od Aleše Hušáka, může uplatňovat svůj nárok přes soud prostřednictvím žaloby. Nicméně my se domníváme, že ta pohledávka není opodstatněná, správce ji neuznal, tím pádem se budeme případně soudit,“ uvedla mluvčí insolvenčního správce Josefa Cupky Lenka Tichá.
Sám Hušák nechce své působení v čele Sazky nijak komentovat, vyjádřit se prý chce v připravované knize, která se má týkat právě Sazky a jeho působení ve společnosti.
Hušák stál v čele Sazky 16 let - vyšlo ale najevo, že čistá roční mzda a Hušákovy odměny za období 2007 až 2011 činily téměř 275 milionů korun. Jeho průměrný měsíční příjem v letech 2007 až 2010 dosáhl 5,638 milionu. K tomu měl navíc nárok na další bonusy. V jeho kanceláři visela umělecká díla za miliony, reprezentační prostory ve vysočanské aréně zase zdobily tapety z bizoní kůže.
V roce 2011 se ale společnost Sazka ocitla v konkurzu. Příčinou pádu Sazky byla vysočanská aréna. Výstavba měla původně stát zhruba dvě miliardy korun. Nakonec ale vyšplhala asi na osm miliard – další miliardy pak stály úroky.
Spor mezi někdejším Českým svazem tělesné výchovy a sportu (ČSTV) - dnes Českou unií sportu - a bývalým ředitelem Sazky Alešem Hušákem už řeší pražský městský soud. Podle zástupců unie zavinil Hušák krach Sazky a jako náhradu škody požadují skoro miliardu korun. Hušák se měl podle ČSTV v roli šéfa Sazky chovat jako „diktátor“, v podstatě prý může za krach společnosti. To ale bývalý šéf Sazky odmítá.
