Brusel – Evropská komise (EK) vyráží do boje s nezaměstnaností, která stále sužuje evropský kontinent. Nově by podle návrhu eurokomisaře pro sociální záležitosti a zaměstnanost László Andora měli mít mladí do 25 let jisté, že do čtyř měsíců po skončení školy dostanou místo nebo praxi. Nemuselo by jít jen o absolventy, nýbrž i o ty, kteří jednoduše skončí na úřadu práce. Jednalo by se ale o doporučení, státům by tedy nehrozily sankce. Nezaměstnanost v eurozóně trápí zejména mladé. Třeba ve Španělsku hledá práci polovina z nich.
Hurá do práce. Eurokomisař chce všem mladým zajistit místo
Pro mladé by mělo být hledání práce v budoucnu snazší
„Vysoká nezaměstnanost mladých má dramatické dopady pro naše ekonomiky, naši společnost a hlavně pro mladé lidi,“ varoval Andor. U lidí mladších 25 let je míra nezaměstnanosti v eurozóně více než dvakrát vyšší než u zbytku dospělých (22,7 procenta proti 9,2 procenta ve třetím čtvrtletí letošního roku).
Například ve Španělsku zůstal nově počet lidí bez práce těsně pod hranicí pěti milionů. Bez zaměstnání je tedy víc než čtvrtina všech Španělů. Nejkritičtější zůstává situace právě mezi mladými. Práci hledá až polovina z nich. Situace se nelepší ani po zavedení dalších vládních škrtů i podpory ze zahraničí. V Řecku je situace velmi podobná.
Luis Fernandez, nezaměstnaný Španěl:
„Pokud něco rychle nenajdu, odejdu ze země. Tak to je. Je to to nejlepší a nejrychlejší řešení. Jednoduše zkusím štěstí za hranicemi, rozhodně ne tady!“
Komise vychází ze zkušeností Rakušanů a Finů
Navrhovaný program „záruk“, který by měl být pro členské státy doporučením, vychází z podobných projektů, které už úspěšně fungují v Rakousku a Finsku. Komise by země v tomto úsilí podporovala mimo jiné pomocí peněz z Evropského sociálního fondu i dalších strukturálních programů.
Jde jí zejména o partnerství s různými zainteresovanými „hráči“ a zajištění včasného zásahu úřadů práce či dalších orgánů. „Tento balík by měl členským státům pomoci zajistit mladým lidem úspěšný přechod do práce. Náklady, pokud by se to nedělalo, by byly katastrofické,“ řekl eurokomisař Andor.
Martin Potůček, sociolog z FSV UK:
„Nepodceňoval bych náměty, které zaznívají z Bruselu, protože vycházejí ze zkušenosti 27 zemí, a těch zkušeností je více, než by mohla nashromáždit jedna země. V Česku realizujeme navíc bohužel v posledních letech spíš politiky, které jdou proti tomuto cíli.“
Ani Česká republika na tom není se zaměstnaností nejlépe. Každý osmý mladý Čech nemá práci. „Je dobře, že Evropská komise generuje takový stimul, protože situace je opravdu velmi vážná. V první řadě to ale budeme muset řešit my tady v České republice,“ prohlásil sociolog Martin Potůček.
Školství by mělo být s podniky víc propojeno. ČR by se měla zaměřit na učně
Server Aktuálně.cz upozornil na skutečnost, že mladí mají práci nebo praxi zajištěnou i v Německu. Tam byl ustaven „pakt pro vzdělávání“, v rámci kterého se vládní kabinet s podnikatelskými svazy dohodl na tom, že každému mladému člověku, jenž projeví zájem, takové místo bude nabídnuto.
Zaměstnavatelé vidí řešení v narovnání disproporcí na trhu práce. Vzdělávací systém podle nich pouští na trh práce spíše humanitně a ekonomicky vzdělané mladé lidi, zatímco přetrvává nedostatek technicky vzdělaných lidí. Podle Potůčka „česká cesta“ vede přes vzdělání, aktivní hospodářskou politiku a aktivní politiku zaměstnanosti. „V těchto oblastech můžeme udělat více – například resuscitovat učňovské vzdělání. Třeba v Rakousku jde o kvalitní vzdělání. Lidé se pak nebojí, že by o práci měli nouzi,“ řekl sociolog. V Česku podle něj došlo k přerušení vazby mezi systémem vzdělávání a vývojem trhu práce.
Eurokomisař pro sociální záležitosti a zaměstnanost László Andor:
„Evropská krize žene míru nezaměstnanosti nahoru. Mladá generace je tím zasažena nejvíce. Situace je neudržitelná, a tak musíme jednat. Proto přijala Evropská komise balíček opatření. Ten obsahuje čtyři body, které by měly členské státy přijmout. Unijní instituce, vlády a podnikatelské kruhy by měly na všech úrovních udělat vše pro to, aby zamezily vytvoření ztracené generace. Ta by byla hospodářskou a sociální pohromou.“
Návrh EK provázejí pochybnosti
Ne všichni s komisí navrhovaným postupem v boji s nezaměstnaností souhlasí. Například europoslanec Jan Březina sice připouští, že jde o velmi vážný problém, nevěří ale, že by takový administrativní zásah provázený masivními dotačními programy mohl vést k úspěchu. „Mnohem vyšší efekt by měl správně nastavený systém pobídek pro zaměstnavatele spojený s daňovými úlevami,“ konstatoval.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška by nefungovalo administrativní nařízení vlády, ukládající podnikům povinnost přednostně zaměstnávat nějakou skupinu uchazečů o práci. Úspěch by na druhou stranu mohla mít obecnější podpora tvorby nových pracovních míst snižováním administrativní zátěže spojené s pracovní agendou. „Jakákoliv byrokratická rozhodnutí Bruselu, která by zaváděla podobné povinnosti, je snahou přenášet řešení na někoho jiného,“ uvedl mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
Přestože v mnoha zemích světa panuje vysoká nezaměstnanost, řada států trpí chronickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v klíčových profesích. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila přední světové společnost ve vyhledávání lidských zdrojů Hays ve spolupráci s výzkumnou organizací Oxford Economics. „Studie poukazuje na obrovský paradox existující na pracovním trhu. Mnoho zemí se potýká s chronicky vysokou nezaměstnaností, zatímco zaměstnavatelé se marně snaží obsadit volné pozice dostatečně kvalifikovanými jedinci. Je až ironií, že je na světě nedostatek kompetentních pracovníků, kteří by pomohli stimulovat ekonomický růst a tak vytvořit pracovní příležitosti pro nezaměstnané,“ uvedl generální ředitel Hays pro ČR a Slovensko Jon Hill. Tento nedostatek je podle studie výsledkem neflexibilního pracovního trhu, celosvětového soupeření o talenty probíhajícího skrze konkurenční platovou nabídku a nedostatečného nebo neadekvátního vzdělání a zaškolení.