Hospodářská komora: Oživení ekonomiky bude pomalé, kompenzace musí pokračovat

Nahrávám video

Na podporu české ekonomiky za první čtyři měsíce letošního roku připadlo podle Hospodářské komory (HK) 17 procent ze schodku státního rozpočtu. Vláda podnikatelům za toto období poskytla 38 miliard korun, z toho 4,8 miliardy korun se týkají například odkladu plateb daňových záloh, budou tak státu vráceny. Mnoho odvětví je však i přes uvolňování protiepidemických opatření nadále omezeno, kompenzace tak musejí pokračovat, uvedli prezident HK Vladimír Dlouhý a její viceprezident Tomáš Prouza.

Z úvěrových programů podnikatelé v prvních čtyřech měsících letošního roku podle Dlouhého čerpali asi 14,4 miliardy korun. Je to ale opět suma, kterou budou muset vrátit. Vzhledem k plánovanému schodku státního rozpočtu 500 miliard korun na celý rok je tak podle něj zřejmé, že podnikatelé nejsou zdrojem největší zadluženosti státu.

Oživení podnikání bude podle Prouzy velmi pomalé, což je patrné i v ostatních evropských zemích. Ty přitom ale investují značné prostředky na obnovu ekonomiky, řekl. Z dat České národní banky podle Prouzy vyplývá, že v době uzávěry kvůli pandemii koronaviru vzniklo 200 miliard korun vynucených úspor. Ty podle něj mohou s oživením ekonomiky pomoci, vláda ale musí vytvořit vstřícné prostředí, aby se lidé nebáli dalšího uzavření.

Špatnou zprávou podle Prouzy je, že vláda rozhodla o neprodloužení kompenzačního bonusu pro živnostníky, jeho vyplácení skončí s květnem.

„Je to nepochopení ze strany paní ministryně (financí Aleny Schillerové za ANO). Chápe to jako výdaj, ale je to investice,“ uvedl Prouza. Pokud vláda ukončí podpůrné programy příliš rychle, návrat k běžnému režimu bude v jednotlivých odvětvích podle Prouzy trvat mnohem déle, než kdyby investovala do udržení služeb a obchodu po vzoru ostatních zemí. 

„Zdroje tady jsou, vláda nemá problém s penězi,“ řekl dále Prouza. Schodek státního rozpočtu od ledna do dubna činil 192 miliard korun.

Podnikatelé v současné době mohou kromě kompenzačního bonusu využít dotační COVID 2021, ve kterém stát přispívá 500 korun na zaměstnance a den. Vztahuje se na období od 11. ledna do devátého května, příjem žádostí skončí druhého června.

Pokračovat bude program COVID Nepokryté náklady, ve kterém mohou podnikatelé získat šedesát procent nákladů. První výzva se vztahovala na dobu od prvního ledna do 31. března. V další výzvě, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu teprve zveřejní, se bude pomoc týkat období od prvního dubna do konce května.

Požadavek na co nejrychlejší otevření zbývajících provozů

Zástupci komory také ve čtvrtek uvedli, že vláda by měla co nejrychleji otevřít zbývající provozy, a to nejlépe od 31. května, nejpozději od sedmého června. Zároveň by měla představit šestý rozvolňovací balíček, stejně jako plán na podzim.

Dále by podle Dlouhého měla vyřešit nejasnosti, na jakém právním základu mají podnikatelé kontrolovat a vymáhat doklady o bezinfekčnosti po svých klientech.

Prezident Hospodářské komory také uvedl, že se kabinet neřídí systémem pro uvolňování opatření, který si sám nastavil. Nejdříve to byl protiepidemický systém (PES), nyní měl postupovat podle šesti balíčků, ve kterým je určujícím kritériem počet nakažených za sedm dní na sto tisíc obyvatel. Na pátý balíček, v němž je obsaženo otevření například bazénů, saun nebo interiérů restaurací, měl nastat čas, až počet nakažených klesne pod 50 na sto tisíc lidí.

„Dnes víme, že sedmidenní klouzavý průměr je 35 případů na sto tisíc obyvatel. Už bychom měli dávno být v pátém balíčku a šestý by se měl připravovat, protože trendový odhad je, že pod 25 nakaženými můžeme být někdy příští týden,“ řekl Dlouhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 4 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 13 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.