Praha - Politici, odborníci, ale taky byznysmeni řeší dnes odpoledne na pražském Žofíně Státní energetickou koncepci, tedy strategii Česka v energetice na dalších dvacet let a s výhledem až do roku 2050. Podobu strategie chce aktualizovat současná Fischerova vláda. Sama o ní ale rozhodovat nebude, shodli se na konci ledna premiér Fischer s ministrem průmyslu Vladimírem Tošovským.
Hlavní téma dnešního Žofína - Státní energetická koncepce
Hlavní motto dokumentu, který připravuje vláda Jana Fischera, zní energetická soběstačnost Česka. V novém energetickém mixu má růst hlavně podíl takzvaných zelených zdrojů a jádra. Podle ministerstva průmyslu a obchodu se i přesto Česko neobejde bez prolomení těžebních limitů uhlí.
Dusík: Limity závisí na aktuální potřebě energie
„Otázka limitů těžby jde až do té otázky, kolik budeme potřebovat energie, kolik bude podíl obnovitelných zdrojů, zda budeme plně se spoléhat na domácí zdroje,“ zdůraznil ministr životního prostředí Jan Dusík. S tím však nesouhlasí předseda Strany zelených Ondřej Liška: „Strana zelených je jediná strana, která principiálně odmítá prolomení limitů.“
I když nynější vláda žádnou energetickou koncepci neschválí, některé její části mají české ekonomice pomoci z krize ven. Kabinet se na tom dohodl jak s odboráři, tak se zaměstnavateli. Patří sem třeba přestavba elektrárny v Prunéřově, což leží v žaludku Zeleným. „Technologie, které chce ČEZ využít, jsou podle našeho názoru překonané, nedostatečně efektivní,“ tvrdí Liška.
Vladimír Tošovský, ministr průmyslu a obchodu:
„To, co je v současné době přebytkové, může během pár let být nedostatkové, což také předpokládáme, protože zdroje budou dožívat.“
Zeleným se nelíbí ani to, že podle vládní energetické koncepce se má v Česku i nadále vyrábět víc elektřiny, než kolik spotřebují zdejší podniky a domácnosti a Česko tak má zůstat čistým exportérem elektrické energie. Podle expředsedy Zelených Martina Bursíka je to politika typická pro rozvojové země. „V podstatě vyvážíme elektřinu za cenu kvality života v České republice,“ upozornil.
To ale ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá. „Pro každý systém je provozně lepší, pokud je exportní nebo přebytkový, protože prostě a jednoduše se ho tolik nedotknou výkyvy ve spotřebě,“ vysvětlil Vladimír Tošovský. Přebytky ve výrobě se navíc podle něj budou v příštích letech rychle snižovat ze současných zhruba 18 procent.
To ale nejsou jediné body z koncepce, proti kterým se zvedá vlna odporu. Ekologům se nelíbí například ani plán na obnovení těžby uranu v Česku.