Google: Sběr dat na internetu? Zásadní je možnost říct ne

Problémem dnešního internetu není ani tak to, že by firmy věděly o svých zákaznících příliš mnoho informací, ale spíš skutečnost, zda lidé vědí, jaká data o nich kdo získává, zda mají na výběr a možnost říct ne. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to řekl viceprezident společnosti Google pro německy mluvící země a střední Evropu Philip Justus.

Google pracuje na věcech, jako je samořídící auto nebo třeba chytré brýle. Ale proč? K čemu to je společnosti, jejíž byznys leží hlavně na internetu?

Google začal před 17 lety jako vyhledávač. Ale úlohou firmy je třídit světové informace a dělat je co nejdostupnější a užitečné. Vyhledávání je klíčovou součástí, ale děláme i další věci a chceme řešit hlavně velké světové problémy.

O jakých problémech mluvíte?

Například na světě je teď 2,5 miliardy lidí s přístupem k internetu, ale na planetě žije 7 miliard lidí - víc než půlka obyvatelstva nemá internet, to chceme měnit.

Podle bývalého šéfa Applu Johna Sculleyho získávají dnes lidé díky internetu velkou moc proti společnostem. Já si myslím opak - firmy neměly díky internetu nikdy větší sílu proti zákazníkům. Vědí toho o nás hodně.

Díky internetu má každý po ruce ohromné množství informací. Stejný přístup k nim má člověk z vlády z bohaté země jako volič v méně rozvinutém státu. To dává velké možnosti komukoliv, kdo je k internetu připojený. Ano, je také pravda, že firmy rozumí zákazníkům díky němu lépe. Ale jak firmy, tak zákazníci se stávají chytřejšími a mají mnohem víc možností. To je ve výsledku dobrá věc.

Nemají ale společnosti těch informací o nás až moc?

Důležité pro nás všechny je vědět, jaké informace o nás společnosti mají a mít možnost volby si vybrat. Takže to vlastně není ani tak problém toho, že by měl někdo příliš mnoho informací, ale jestli vědí zákazníci, o jaké informace se jedná, jestli mají na výběr a možnost říct ne.

5 minut
Justus: Digitál je věc mezinárodní, nikoli národní
Zdroj: ČT24

Jak teď nejlépe podnikat na internetu?

Pro firmy je internet skvělé místo, kde hledat nové zákazníky. Znamená to být na webu vidět, lidi vás musí najít. Ale jen to nestačí. Je třeba síť proaktivně využívat - sledovat, kdo se o produkty zajímá a odkud je. Web je také výborná platforma, jak svůj byznys dostat do zahraničí. Spolupracujeme v Česku s několika firmami, které využily síť k hledání nových zákazníků velmi chytře.

Nejen firmy v Česku si ale stěžují, že proniknout na zahraniční trhy je opravdu velmi těžké. Každý stát má jiné zákony, což je velkou překážkou. Bude evropský trh podle vás opravdu někdy jednotný?

Musíme to změnit. Zdá se, že teď tu je politická vůle. Evropská komise chce vytvořit jednotný digitální trh a státy EU se tomu také zdají být nakloněny. Každý musí trochu ustoupit a říci ano, jsme ochotni upravit některé vlastní zákony pro tuhle evropskou platformu. Ale musíme to jako Evropané udělat, nemůžeme žít v Evropě s 28 různými pravidly a digitálními prostory. Takhle digitální svět nefunguje - digitál je něco, co je mezinárodní, nikoli národní.

Jaké jsou rozdíly v digitálním světě napříč Evropou?

Evropa si je vlastně dost podobná. Pro většinu států znamená internet místo, kde vznikají nové pracovní příležitosti a kde firmy hledají nové zákazníky. Rozdíly tu ale jsou. Když porovnáme všech 28 států, vidíme, že v některých je složitější přesvědčit podnikatele, hlavně ty menší, že internet je místo i pro ně, že není jen pro velké firmy.

Internet čím dál tím víc míří do mobilních telefonů a tabletů. Je to správná cesta?

Už deset let mluvíme o tom, že mobilní internet přijde. Teď už je tady. V mnoha státech světa už víc než 50 procent vyhledávání na internetu probíhá přes mobilní zařízení. Podobně je to třeba při sledování videí na internetu. Takže zákazníci už to udělali - mobilní internet používají stále víc. Změnilo se to hlavně v posledních pěti letech. Není se proto třeba ptát, jestli je na to moc brzy, protože lidi už se dávno rozhodli, že chtějí většinu věcí používat na mobilních zařízeních. A obchodníci se tomu musí přizpůsobit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...