Gazprom tvrdí, že kvůli ruským sankcím nemůže přepravovat plyn potrubím Jamal

Ruská plynárenská společnost Gazprom už údajně nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal, který vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Firma ve čtvrtek oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na polskou firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek bezprostředně zhoršilo situaci v zásobování plynem. Česko podstatnou část ruského plynu odebírá od svého západního souseda.

Ruská společnost uvedla, že vstoupil v platnost zákaz transakcí se sankciovanými subjekty. „Pro Gazprom to znamená zákaz využívání potrubí vlastněného firmou EuRoPol GAZ k přepravě ruského plynu přes Polsko,“ cituje firmu Reuters.

Jamal obvykle přepravuje plyn do západní Evropy, v posledních týdnech ale většinou fungoval v obráceném režimu, takže dodával plyn z Německa do Polska. Rusko vývoz plynu do Polska koncem dubna zastavilo kvůli odmítnutí požadavku na platby v rublech.

Německý úřad pro regulaci energetického trhu se domnívá, že zastavení těchto dodávek neohrozí energetickou bezpečnost Německa. „Už týdny tímto potrubím do Německa téměř žádný plyn nepřicházel,“ zdůvodnil mluvčí úřadu.

Sankce na Gazprom Germania

O uvalení sankcí na společnost EuRoPol GAZ informovalo Rusko ve středu. Sankce uvalilo také na divize německé společnosti Gazprom Germania, v níž stejnojmenná ruská firma nedávno ukončila svou účast.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck oznámil, že některé divize Gazprom Germania v důsledku ruských sankcí nedostávají z Ruska žádný plyn. Dodal nicméně, že Německo si zajistilo alternativní dodávky a dokáže se s tímto výpadkem vypořádat.

Dekret ruského vůdce Vladimira Putina ze začátku května stanovuje, že žádný ruský subjekt nesmí se sankcionovanými podniky uzavírat smlouvy ani plnit své závazky plynoucí z dohod, které s nimi uzavřel už dříve. Dekret výslovně zakazuje dodávky výrobků a surovin sankcionovaným subjektům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 3 hhodinami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 6 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...