Bratislava/Varšava – Slovensko a Polsko dnes opět zaznamenaly výraznější pokles v dodávkách zemního plynu z Ruska. Slovensko stejně jako v úterý dostává oproti plánu o zhruba čtvrtinu méně suroviny, pětinový výpadek v dodávkách ohlásilo také Polsko. Ruský Gazprom tvrdí, že výpadky způsobily technické problémy. Šéf koncernu ale současně prohlásil, že Gazprom v současnosti není schopen uspokojit rostoucí poptávku po plynu z Evropy.
Pokles dodávek ruského plynu na Slovensko a do Polska začal minulý týden. Slovensko tehdy zaznamenalo neplánované snížení dovozu suroviny o desetinu, propad v dodávkách se prohloubil tento týden a dnes dostala země v porovnání s objednaným objemem o 23 procent plynu méně.
Navzdory nižším dodávkám Slovensko podle Pavlise dostává více plynu, než země nyní potřebuje k pokrytí domácí spotřeby. Dodal, že zpětné dodávky plynu z Česka a Rakouska by země aktivovala až v případě poklesu dovozu suroviny z Ruska o polovinu.
Polský provozovatel plynovodů Gaz-System oznámil, že země dostává z východních směrů 19 až 20 milionů krychlových metrů zemního plynu denně. Je to prý o pětinu méně, než požaduje polská plynárenská společnost. Jediným dodavatelem zemního plynu z východu do Polska je největší ruský vývozce plynu Gazprom.
Gazprom prý teď není schopen uspokojit rostoucí poptávku z EU
Ruský producent zemního plynu Gazprom není v současné době schopen uspokojit rostoucí poptávku po plynu z Evropy. Uvedl to dnes generální ředitel společnosti Alexej Miller, který současně snížil odhad růstu těžby plynu na letošní rok. Miller uvedl, že firma dodává plyn do Evropy podle dohodnutých kontraktů. Dodal také, že v budoucnosti bude Gazprom opět schopen vývoz zvýšit.
- „Gazprom uskutečňuje stabilní denní dodávky evropským zákazníkům. Zcela plníme naše smluvní závazky,“ řekl Miller během schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle nového odhadu těžby by produkce Gazpromu měla letos činit 463 miliard metrů krychlových plynu. V květnu firma uváděla, že její těžba letos dosáhne 496,4 miliardy metrů krychlových. Loni Gazprom vytěžil 487,4 miliardy kubíků plynu.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má na vývoz této suroviny z Ruska monopol. Společnost je hlavním dodavatelem plynu pro řadu zemí ve střední a východní Evropě, včetně České republiky, a pokrývá zhruba čtvrtinu evropské poptávky po plynu.
Zpětné toky plynu z Polska na Ukrajinu, která je teď kvůli sporům o cenu odříznuta od přímých dodávek plynu z Ruska, podle šéfa Gaz-Systemu Jana Chadama narušeny nebyly.
Ukrajina od tohoto měsíce začala dovážet plyn ze Slovenska a menší objemy dováží i z Polska a Maďarska. Dodávky z Maďarska ale minulý měsíc prudce klesly. Země ročně spotřebuje zhruba 50 miliard metrů krychlových plynu. Sama vytěží asi 20 miliard metrů krychlových, zbytek musí dovézt – převážně z Ruska.
Co se týče plynu, Česká republika dováží z Ruska přibližně 75 procent své spotřeby. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do ČR především přes Ukrajinu a Slovensko. ČR je ale napojena na alternativní trasy, kterými dokáže plyn získat - plynovodem Gazela, který napojuje ČR na zemní plyn z ruských zdrojů dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře a plynovodem Opal přes Německo nebo plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.
Plyn v českých zásobnících není určený jen pro tuzemské domácnosti. V případě zastavení dodávek suroviny z Ruska může sloužit i okolním státům, například Německu, řekla předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Úřad chce kvůli tomu zpřísnit celý systém bezpečnosti dodávek a v současnosti kontroluje, nakolik jsou toho obchodní společnosti schopné.
Pokud by skutečně nastal nejčernější scénář a došlo k přerušení všech zásobovacích tras, tedy přes Ukrajinu, Polsko i Balt, byla by situace letos v zimě dost těžko řešitelná. Český ministr průmyslu sice oznámil, že podzemní zásobníky plynu jsou před nadcházející topnou sezonou zcela plné, a to už o měsíc dříve, než je obvyklé, úplné zastavení dodávek z Ruska by se dotklo prakticky všech evropských zemí.
