Praha – Každý, kdo se už někdy alespoň trochu zajímal o investování, jistě narazil na pojmy fundamentální a technická analýza. Obě tyto techniky mají vlastně společný cíl – odhalit, zda je konkrétní akcie nadhodnocená, nebo podhodnocená. Na základě výstupů těchto analýz se investoři rozhodují, zda konkrétní titul nakoupit, nebo ne. V čem se ale analýzy liší? Jaká data do nich vstupují a co mohou jejich výstupy přinést začínajícímu investorovi? Odpovíme v dalším článku naší Investiční univerzity.
Fundamentální analýza je mnohem starší než analýza technická. Vstupují do ní data z účetnictví dané firmy včetně hospodářských výsledků, informace o stavu odvětví i makroekonomická data z celé ekonomiky. Analytik tak při sestavování této analýzy hodnotí například hrubý domácí produkt a fiskální politiku země, ve které zkoumaná firma podniká. Do analýzy může ale u některých společností vstupovat třeba také počasí, pakliže má na podnikání společnosti vliv.
Je tedy nadmíru jasné, že vstupní data pro fundamentální analýzu se budou lišit společnost od společnosti. Ukažme si to na příkladu. „Pegas Nonwovens, výrobce netkaných textilií, je známý počet jejich výrobních linek, maximální objem produkce, ceny vstupů vychází z ceny polymerů na trhu a od toho se odvozuje cena jejich výrobků - to jsou vstupní data pro sestavení odhadu hospodaření na následující rok,“ popsal portálu ČT24 makléř společnosti Fio David Brzek. Některé zkoumané ukazatele se přesto budou shodovat napříč celým spektrem společností. Patří mezi ně například tržby, dividendový výnos nebo tržní kapitalizace dané firmy.
Data o současném stavu firmy a prognózu očekávaného vývoje společnosti pak analytik srovnává s aktuální cenou titulu na trhu. Snaží se zjistit, zda je akcie podhodnocena, a tedy je vhodná chvíle k jejímu nákupu, nebo nadhodnocena, a tak by ji investoři měli raději prodat.
Technická analýza je mnohem mladší než fundamentální. Rozvíjet se začala až s masovým rozšířením počítačů. Při sestavování technické analýzy nehrají roli základní ekonomická data týkající se podniku, ale spíš zkoumání trhu jako takového. Technik v podstatě předpokládá, že cena titulu utvářená na trhu v sobě zohledňuje veškeré fundamenty. (Investoři je předem zvážili a rozhodují podle nich.) Do technické analýzy tak do určité míry vstupuje i psychologie investorů.
Technická analýza má řadu odpůrců, a to především proto, že se snaží za pomoci minulých trendů, minulého objemu obchodů a minulého vývoje kurzů předpovědět budoucnost. Základní poučka investování ovšem naopak říká, že minulé zisky nejsou garancí zisků příštích.
Po jaké analýze sáhnout? Roli hraje i časový horizont
Při rozhodování o tom, po jaké analýze sáhnout, hraje nezanedbatelnou roli také časový rámec plánované investice. Obecně se fundamentální analýza používá pro střednědobá a dlouhodobá investiční rozhodnutí. Naopak technická analýza nalézá větší využití v rozhodování pro krátkodobý horizont, třeba i v rámci jednoho obchodního dne.
I z tohoto pravidla ovšem existují výjimky. Například během výsledkové sezony, kdy firmy zveřejňují aktuální výsledky svého hospodaření, hraje i fundamentální analýza při rozhodování v krátkodobém horizontu důležitou roli.
Čeho se má přidržet začínající investor?
Řada zběhlých obchodníků využívá fundamentální i technickou analýzu. V některých případech z nich vychází obdobné výsledky, jindy se jejich výstupy zásadně liší. Odlišnosti by měly být pro investora varováním a určitě si zaslouží hlubší zkoumání. Jak se v tom ale má zorientovat začínající investor a na kterou analýzu by měl vsadit? Ačkoli se názory odborníků na fundamentální a technickou analýzu různí, v tomto se většinou shodují.
„Správné používání technické analýzy vyžaduje rozhodně zkušenosti a začínající investoři by se měli zaměřit spíše na využívání konzervativnějších přístupů k investování, případně technickou analýzu volit jako doplněk,“ radí Brzek. „Myslím si, že prvotní je fundament. Prvotní je znát význam čísel v účetní závěrce, znát význam a spolehlivost výhledů na byznys firmy. Technickou analýzu bych bral jako určitou nadstavbu, sloužící k časování,“ potvrdil investiční stratég ČSOB Asset Management Aleš Prandstetter.
Zároveň odborníci doporučují, aby investor sázel nejen na analýzy, ale také na zdravý rozum. Hledat by měl především akcie dobrých firem, které trh z neobjektivních důvodů podceňuje, a tak je možné je nakoupit výhodně. Rozhodně není vhodné podléhat módním trendům. Pak se může investorovi stát, že nakoupí například na vrcholu růstového trendu. Na to loni v létě řada začínajících investorů doplatila například u zlata. Kdo nakoupil začátkem září, zaplatil za unci zlata mnohdy i více než 1 900 dolarů. Nyní se ale cena zlata pohybuje pod 1 800 dolary za unci a v průběhu jara se podívala dokonce k hranici 1 500 dolarů za unci.
