Fiskální bilance ČR s EU je zatím přibližně nulová

Praha - V následujícím rozpočtovém období může Česká republika získat z evropských fondů až 710 miliard korun. Zatím ale s Evropskou komisí podepsala pouze tři ze čtyřiadvaceti programů. Současná fiskální bilance mezi ČR a EU je vyrovnaná, výhody členství pro exportéry ale přinášejí české pokladně druhotný fiskální příjem.

Mezi novými členskými zeměmi EU má Česká republika třetí nejhorší pozici v čerpání peněz z Bruselu. Statistika ale podle ekonoma Petra Zahradníka zkresluje skutečný stav čerpání, kritika proto není na místě. „Jde zde jen o statistiku, Česká republika v letech 2004 až 2006 přijímala příspěvky dle pravidla n + 2, takže šance k čerpání jsou ještě do konce roku 2008. Tento fakt tedy neříká nic o tom, že by jiné státy byly lepší, je to pouze výraz jejich vyšší dynamičnosti,“ uvedl v Dobrém ránu České televize Zahradník. „Jsme na dobré cestě v uzavření regionálních programů, kde je jejich podepsání otázkou dnů. V průběhu prvního kvartálu příštího roku by měly být uzavřeny všechny zbylé programy,“ dodal.

Výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach vidí naši fiskální bilanci jako neutrální: „Od 1. května 2004 do dneška jsme poslali do Bruselu 130 miliard korun, což je 13 tisíc na jednoho Čecha, přibližně stejnou částku jsme získali zpět, bilance je tedy nulová. Do roku 2013 si všichni slibují, že bilance bude pozitivní, co bude potom, to se uvidí, bude záležet na vyjednávání o penězích v dalším rozpočtovém období, na přijetí Euroústavy.“

Ekonom Petr Zahradník si nemyslí, že podobné umělé výpočty plně odrážejí efekty členství v EU pro Čechy: „Nejsem si úplně jist, že fiskální bilance státu a unie je tím hlavním finančním kritériem naší úspěšnosti, spíše bychom měli sledovat přínosy výhod členství EU pro soukromé subjekty, všímat si, jak oni využívají příležitostí volného trhu. Export vzrostl řádově o stovky miliard korun, to má pozitivní efekt na celkovou fiskální bilanci státu. Mám i několik dalších metodických poznámek k podobným výpočtům, přínosy nelze tak snadno vyčíslit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...