Kauza firmy Rohlík.cz už od minulého týdne hýbe Českem. Policie v jejím skladu zadržela 85 cizinců – většinu z nich čeká vyhoštění. Majitel společnosti se ale brání, že pro práci měli potřebná povolení. Podle resortu práce existují případy, kdy cizincům stačí pouze povolení k pobytu a nemusí mít pracovní víza, jak žádá ministerstvo vnitra. Hosté pořadu Devadesátka na ČT24 se nicméně shodli, že firma Rohlík je jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech, a vypovídá o černém trhu zaměstnávání.
Firmy hledají skuliny v zákoně, jak zaměstnat černou pracovní sílu ze zahraničí
Firmy hledají skuliny v zákoně, jak zaměstnat černou pracovní sílu ze zahraničí (zdroj: ČT24)
Potraviny firma Rohlík.cz rozváží už dva a půl roku. Na konci února vyřídili miliontou objednávku, ale od minulého týdne je provoz omezen. Cizinecká policie tady ve čtvrtek při zásahu zadržela 85 cizinců. „Tyto osoby disponují vízy, ale pro jinou republiku než je Česká republika a na základě takových víz nemohou být tyto osoby v Česku zaměstnány,“ říká mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.
Skladníci jsou zaměstnanci polské agentury práce s polskými vízy. Firma ale tvrdí, že na tato povolení mohou v Česku pracovat. „Jsou to zaměstnanci polské firmy, která za ně odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak ostatně potvrdila nedávná kontrola polského inspektorátu práce,“ hájí se majitel firmy Rohlík.cz Tomáš Čupr.
Policie zasahuje v Rohlik.cz
Policie už začala pracovníky vyhošťovat. Podle Rohlíku ale na stejném principu funguje řada dalších společností, což potvrzují i představitelé pracovních a personálních agentur. Rozdíl je podle nich jen v tom, kdo zákon vyloženě porušuje a kdo si jen hledá skulinku, jak ho obejít. Každopádně to ale pro mnohé firmy představuje řešení v situaci, kdy je na trhu 150 tisíc neobsazených pracovních míst a systém vydávání českých víz pro Ukrajince, který měl situaci pomoci řešit, nefunguje.
„Zákon připouští výjimku, kdy cizinec nemusí mít povolení k zaměstnání (zaměstnaneckou ani modrou kartu) v případě, že je svým zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Zákon o pobytu cizinců ministerstva vnitra se dá ale vykládat opačně.
„V rámci EU existuje přeshraniční poskytování, to není problém, ale musí tady ta firma vykonávat dílo. Jestliže tady přijede stavební firma a bude tady se svými stroji, nástroji a lidmi stavět pro vás dům, tak je to v pořádku. Může tady klidně přijet s Ukrajinci s polskými vízy, to není žádný problém. Ale v Rohlíku, ti Ukrajinci tam pracují mezi běžnými zaměstnanci a v ten okamžik tedy dělají to, čemu se říká agenturní zaměstnávání. Jenže jakmile máte agenturní zaměstnance, tj. lidi, kteří vám dávají pouze práci, tak si je musíte najímat agenturním způsobem,“ říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
A to podle něho Rohlík neudělal a postupoval tedy nelegálně. „Státní úřad inspekce práce tomu říká zastřené agenturní zaměstnávání. Tváříte se, že máte autobus, ale ve skutečnosti máte osobní auta,“ dodává.
Rohlík sice argumentoval tak, že pouze využívá zákona o zaměstnanosti, který umožňuje legální dočasnou práci, paragraf 98 písmeno K. Jenže podle Burkoviče tento paragraf hovoří právě o tom, že to musí být lidé, kteří jsou usazeni v jiné zemi a tady v Česku poskytují služby v rámci nějaké firmy, která tady například „něco staví a dělá to s vlastními lidmi, vlastními stroji a na vlastní riziko“.
„Ale pokud tady máte zaměstnance, kteří se pohybují ve vašem skladu, vaše potraviny skládají do vašich přepravek, předávají je do vašich aut a rozvážejí je zákazníkům, tak oni nedodávají nic jiného než svou práci a toto je agenturní zaměstnávání,“ vysvětluje Burkovič.
V Česku může podle odhadů pracovat na černo i několik set tisíc cizinců
Za pravdu dává Burkovičovi prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. „Vidím to ale tak, že firma spíše využila mezery v zákoně. Zákon ale rozhodně porušila firma, která tam ty zaměstnance dodala, a to jsou dvě různé věci. Jestli dnes mluvíme o agenturním zaměstnávání, tak to má jasné náležitosti, které musí jak uživatel, tak dodavatel pracovní síly, tedy agentura dodržovat. Jestliže některou z těchto vlastností smluvní poměr nesplňuje, tak to nemá nic společného s agenturním zaměstnáváním,“ říká.
Otázka, zda si může tedy firma Rohlík od zahraniční společnosti najímat práci, by si podle ní zasloužila větší debatu. Upozorňuje totiž na to, že český právní řád tohle neřeší.
„Máme na trhu práce v České republice významný podíl tak zvaných černých nebo šedých typů zaměstnání, které právně ani zaměstnání nejsou, protože to je formou smluv o dílo. A tady se vlastně schovává to, co jinak specializovaná firma dodává jako práci s přidanou hodnotou, pod obyčejný pracovní výkon, který dělají i běžní zaměstnanci firmy. A v tomhle ohledu je to špatně,“ potvrzuje Rezlerová.
- Zatímco průměrná mzda českého občana je 27 a půl tisíce korun – u lidí ze Slovenska je to 33 tisíc, Poláci si přijdou na 28 tisíc a Ukrajinci v průměru na 20 tisíc korun.
Podle ní může být zaměstnaných v Česku až dvě stě tisíc i více cizinců bez patřičných povolení k výkonu práce. Kolik přesně, to ale nikdo neví, míní.
„Je tady velká skupina Ukrajinců, kteří tady pracují na černo, všichni to obecně ví a nyní tady přibývají další, prostřednictvím polských agentur,“ říká. A dodává, že český trh agenturního zaměstnávání se tak obecně dělí na ten čistý, kde se dodržují zákony, dále na ty, kteří využívají mezer v nich, a nově i na ty, kteří spolupracují s polskými agenturami. A v této šedé zóně se může podle ní pohybovat i dalších sto tisíc lidí.
Sklad
Podle obou odborníků může za špatnou situaci vláda. „Český stát je původce toho, co se tady stalo. Rohlík je v tom jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech a je to o celém černém trhu zaměstnávání. Máme v rámci EU skoro nejnižší nezaměstnanost, volná pracovní síla na trhu téměř neexistuje a to, že vláda velmi tvrdošíjně s velkou podporou odborů odmítá pustit do země regulované, v systému prověřené pracovníky, třeba z Ukrajiny, to tuto situaci způsobilo,“ říká Rezlerová.
Burkovič pak dodává, že chyba je i v tom, že vláda do republiky láká zahraniční zaměstnavatele bohatými pobídkami a ti tady pak staví továrny a následně s hrůzou zjišťují, že nemají lidi.
„Podíváme-li se na Amazon minulého roku, tak ten dnes vozí denně 60 autobusů ze severních Čech, aby vůbec měl nějaké zaměstnance ve skladech. Vždyť je to nesmysl, postavit u Prahy, v místě s nejvyšší zaměstnaností lidí, obrovský sklad pro čtyři tisíce zaměstnanců a pak je vozit přes čtvrt republiky,“ vysvětluje.
Pracovní víza v Česku pod kontrolou mafie?
Navíc jde i o to, že udělování českých pracovních víz na Ukrajině je zřejmě pod kontrolou mafie. Stojí si zatím Rezlerová, ale potvrzuje to i šetření reportéra Radiožurnálu Janka Kroupy.
„Kdyby to byla jen mafie na Ukrajině, tak je to ještě vlastně docela dobré. Ten problém se ale netýká bohužel jen Ukrajiny. My jsme zjistili fakt, že o českých vízech kupříkladu v Bělorusku spolurozhoduje společnost, kterou vlastní ruský miliardář a oligarcha Oleg Děripaska, což je blízký spolupracovník Vladimíra Putina. Jinými slovy, české zpravodajské služby opakovaně varovaly ministerstvo zahraničí, že ruská zpravodajská služba má pod kontrolou, kdo do Česka přijede z Běloruska,“ říká Kroupa.
Nelegální práce
Podle něho to funguje tak, že se český stát rozhodl udělování víz, respektive část služeb kolem tohoto procesu, svěřit externí společnosti, která bude přijímat žádost o víza, zpracovávat je a předávat do Česka už jen k vyřízení. „Problém ale nastává v tom, že ve chvíli, kdy vy se nedostanete k tomu předání žádosti, tak se nedostanete do Česka, protože český stát o tom nebude rozhodovat,“ vysvětluje.
A na Ukrajině? „Tam to funguje tak, že český stát outsourcuje službu náběru žádosti a vy se musíte objednat na český zastupitelský úřad. A abyste se dostal do služby, musíte se na internetu zaevidovat,“ vysvětluje Kroupa.
Na Ukrajině tak existují firmy, které zajistí, že pro určitého člověka místo obsadí. „Oni mají tak zvané klikače, což je velmi pravděpodobně skupina osob, kteří klikají, nebo je to sofistikovaný počítačový program, ale zkrátka mají kontrolu a obsadí všechna místa. Lidé pak musí kontaktovat je, že se chtějí dostat do Česka a že se potřebují objednat a tohle objednání je v rukou těch firem,“ dodává.
Místo 30 až 1500 eur za vízum
Za to, že se do systému dostanou, samozřejmě zaplatí. Běžný poplatek České republice za vyřízení žádosti se pohybuje kolem 30 euro, ovšem v tomto případě lidé zaplatí nejméně dvě stě eur a jsou i takoví, kteří musí uhradit až 1500 euro.
„My tomu říkáme, kde je poptávka, tak se vytvoří nabídka. Jestliže my nedokážeme zvládnout poptávku legálním způsobem, tak se nelze divit, že si to zabezpečí firmy jinak,“ říká k tomu Burkovič.
Česká vláda přitom loni v létě schválila program, který měl do země dostat kvalifikované Ukrajince. „Ano, ale řekněme si, v jakých to bylo počtech. Řádově pár stovek, možná tisíců lidí. Jestliže nám ale chybí sto padesát tisíc zaměstnanců, tak to je jako plivnutí do moře,“ připomíná Burkovič.