Tuzemským firmám chybí 440 tisíc pracovníků. To je o 100 až 150 tisíc chybějících lidí více, než se běžně uvádí. Uvedl to šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něj jde o „největší bariéru, která brzdí sbližování naší ekonomické a životní úrovně s tou kolem nás“. Růst ekonomiky tak podle komory letos zpomalí na 3,6 procenta; ministerstvo financí ovšem počítá s růstem ještě nižším a mluví o 3,2 procenta.
Příští rok by mohlo firmám podle šéfa Hospodářské komory Dlouhého chybět na půl milionu pracovníků. „Dnes se ukazuje, že nedostatek lidí je větší problém, než slyšíme od statistiků. Domníváme se, že firmy dnes postrádají 440 tisíc lidí, to je o 100 až 150 tisíc více, než jsou oficiální čísla. Čekáme, že to příští rok ještě naroste a chybět bude až půl milionu lidí,“ uvedl.
Podle Úřadu práce vzrostl počet volných pracovních míst v září na více než 316 000. Zaměstnavatelé tak nyní podle úřadu postrádají přibližně o 200 000 zaměstnanců více než na hospodářském vrcholu v roce 2006.
Rozdíl v číslech, která eviduje Úřad práce a o kterých mluví firmy, je podle Dlouhého dán tím, že zaměstnavatelé se na úřad obracejí méně. Ví, že Úřad práce jim volné místo nepomůže obsadit, a tak nabídky vyvěšují rovnou na pracovní portály nebo oslovují personální agentury.
Konkurentem soukromé sféry je veřejný sektor. Stát za pět let vysál podle Dlouhého z trhu práce 30 000 lidí. Čeští pracovníci, zejména ze západu Česka, navíc míří raději za prací do Německa. Ani to ale nestačí a chybějící pracovníci brzdí podle Dlouhého i růst Německa.
Česká státní kasa proto letos přijde nejméně o 84 miliard korun na daních a odvodech, které by mohly být odvedeny v případě, že by byla obsazena všechna volná místa. V roce 2019 podle komory potenciální ztráty dosáhnou dalších 110 miliard korun.
Stát by měl podle Hospodářské komory dovážet pracovníky ze zahraničí - a to nejen z Ukrajiny či Srbska. „Na jihu Španělska nebo Itálie je regionálně vysoká nezaměstnanost. Jenže tamní lidé jsou raději bez práce, než aby šli pracovat do České republiky,“ postěžoval si Dlouhý.
Hospodářská komora nyní jedná s vládou, aby zdvojnásobila na 40 000 roční kvótu pracovníků v režimu ,Ukrajina‘, umožňujícího zrychlené přijímání kvalifikované pracovní síly z této země. Komora dlouhodobě zdůrazňuje, že dlouhodobým řešením trhu práce je reforma školství. Přijímání zahraničních pracovníků ale podle ní krátkodobě zaměstnavatelům pomůže.
Dlouhý: Ještě víc než nedostatek lidí brzdí firmy rostoucí mzdy
Ekonomický růst brzdí také stoupající mzdy. „Poprvé po třech letech nám průzkumy vzkazují, že je to větší překážka rozvoje než nedostatek pracovních sil. A bohužel už není vyšší mzda odraz vyšší efektivity, ale firmy musí platit více jen proto, aby jim neutekl člověk jinam,“ zdůraznil šéf Hospodářské komory.
Mzdy letos vzrostou o 8,6 procenta a v roce 2019 o dalších více než osm procent, vyplývá z predikce komory, která využívá všeobecný model ekonomické rovnováhy České spořitelny.
Mzdy tlačí nahoru také růst minimální mzdy. Ta aktuálně činí 12 200 korun, příští rok by mohla vzrůst o 1200 korun.
I proto bude růst ekonomiky pomalejší, než Hospodářská komora odhadovala. Letos růst zpomalí na 3,6 procenta a příští rok na 3,3 procenta. Méně poroste průmysl i maloobchod. Vyplývá to z nové prognózy Hospodářské komory, která vychází ze šetření mezi podnikateli. Poslední prognóza komory z června odhadovala letošní růst na 4,2 procenta.
Česká národní banka v srpnové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,2 procenta. Podle některých analytiků je ovšem pravděpodobné, že v listopadu centrální banka přehodnotí odhad mírně dolů.
Ministerstvo financí v červencové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a Česká bankovní asociace o 3,3 procenta. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) růst české ekonomiky letos zpomalí na 3,1 procenta.
V roce 2020 budou úrokové sazby na 2,5 procenta, odhaduje ekonom
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila zvýší Česká národní banka (ČNB) své sazby už příští měsíc. A příští rok se ustálí sazby na 2 procentech, v roce 2020 dosáhnou 2,5 procenta.
Koruna bude podle prognóz České spořitelny posilovat. „Koruna je odsouzena k posilování. Nedochází k tomu ale tak rychle, jak by si ČNB představovala. Měla být okolo 25 korun za euro nebo níže,“ dodal Navrátil.
