Praha - Zrušení je neodmyslitelnou součástí života obchodní společností a družstev. Nemusí jít přitom zdaleka jen o negativní záležitost v podobě bankrotu. Jenže někdy může zrušení firmy překvapit i samotné majitele, a to třeba v případě, že návrh na likvidaci podá finanční úřad. Jen Městský soud v Praze eviduje za loňský rok 250 takových případů. Jde tedy zhruba o 15 % veškerých návrhů na zrušení firem, které v roce 2013 obdržel.
Zrušením se rozumí ukončení činnosti, a to z různých důvodů a různými způsoby, které jsou uvedeny v občanském zákoníku. Zrušit lze společnost bez likvidace (při přeměně společnosti fúzí, rozdělením nebo změnou právní formy) nebo s likvidací. K tomu může dojít například uplynutím doby či dosažením účelu, pro který byla společnost založena, na návrh finančního úřadu nebo dohodou společníků. Společnost definitivně zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
Častým důvodem pro zrušení je nečinnost společnosti nebo nepobírání příjmů podléhajících dani. V takovém případě podá finanční úřad návrh soudu na zrušení firmy. Soud následně vyzve statutární orgán, aby se k návrhu vyjádřil. Pak záleží už jen na samotném statutárním orgánu, tedy například jednateli společnosti, zda má nebo nemá zájem na trvání podniku a jak nečinnost zdůvodní.
Likvidace krok za krokem
Zrušení společnosti není jednoduchá záležitost. Má mnoho právních, účetních a daňových souvislostí. Odkazy na řešení této problematiky najdeme v zákonu o obchodních korporacích (dříve Obchodní zákoník), v novém občanském zákoníku a v daňovém řádu.
Likvidaci řeší likvidátor, stanovený soudem nebo společností (při dobrovolném zrušení). Může se jednat o externího likvidátora, ale i o statutární orgán společnosti. Likvidátorovi náleží odměna, jejíž výši stanoví ten, kdo jej vybral.
Ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace statutární orgán provede inventarizaci, mimořádnou účetní závěrku od počátku roku do dne před vstupem do likvidace a podá za toto období přiznání k dani z příjmů. Ke dni zahájení likvidace se sestaví zahajovací rozvaha společnosti v likvidaci a otevřou se účetní knihy.
V průběhu likvidace se prodávají výkony (výrobky, zboží…) a majetek společnosti a uhrazují se závazky. Jestliže prodej majetku nestačí k úhradě závazků, musí likvidátor podat návrh na insolvenční řízení a vyzvat věřitele k přihlášení pohledávek. Ty se pak uspokojují podle zákonem stanoveného klíče alespoň částečně.
Avšak zpět k situaci, kdy po prodeji majetku a uhrazení závazků skončí firma alespoň na nule nebo v plusu. Opět se provede účetní závěrka, vypočítá a zaplatí se daň z příjmů. Společníkům se vyplatí podíl na likvidačním zůstatku. Do 30 dnů následuje návrh likvidátora na výmaz společnosti v likvidaci z obchodního rejstříku.
I v této situaci lze ale ještě zrušení společnosti zabránit. „Pokud byla obchodní společnost zrušena s likvidací, likvidace proběhla a společnost zanikla jejím výmazem z veřejného rejstříku, nebo společnost byla vymazána z veřejného rejstříku bez jejího zrušení s likvidací, může se bránit návrhem na zrušení výmazu společnosti z veřejného rejstříku,“ radí mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Daňové přiznání i v likvidaci
Pokud by se likvidace protahovala, podává se daňové přiznání v běžném termínu po skončení zdaňovacího období. Pro stanovení daňového základu se postupuje běžným způsobem dle zákona o dani z příjmů.
Podíly na likvidačním zůstatku u fyzických osob jsou součástí dílčího základu daně podle paragrafu 10 (ostatní příjmy), u právnických osob jsou součástí daňového základu pro 19procentní daň z příjmů.
Kromě typického zrušení společnosti s likvidací je možným způsobem, jak se nechtěné společnosti zbavit, její prodej. Na to se specializují firmy, které v podstatě budoucnost firmy přenechávají novému majiteli.
