Řím - Miliony turistů ročně navštěvují starověké památky v Itálii a zemi to přináší nemalé příjmy. Tamní vláda se teď ale potýká s finančními problémy. Dluh země přesáhl 120 procent hrubého domácího produktu, a tak je potřeba šetřit. Doplatily na to už i fondy, ze kterých jsou placeni archeologové, a výzkumné práce se dramaticky ztenčily. Ministerstvo kulturního dědictví je terčem kritiky.
Práce pro archeology, jako je odkrývání mozaik v paláci císaře Nera, je v Římě i po celé Itálii víc než dost. Stát ale jejich mravenčí práci nedoceňuje. Na vyšší platy ani potřebné vybavení nemá totiž peníze. „V téhle ekonomické situaci musí být archeologické práce omezeny na úplné minimum. Bohužel se to silně dotýká našeho výzkumu a lidí. Práce jsou ale nákladné. Po vyčištění a výzkumu se musí každý artefakt i předmět zakonzervovat a udržovat v dobrém stavu, což je na tom to nejdražší,“ uvedl vedoucí archeologického výzkumu v Římě Umberto Broccoli.
Podle Národní archeologické asociace stát zaměstnává už jen tři procenta odborníků. Většina z nich přitom pracuje jen na částečný úvazek za osm eur na hodinu. „Většina archeologů nevidí ve své práci budoucnost. S naším běžným příjmem bychom si těžko mohli založit rodinu,“ zdůraznila archeoložka Carlotta Bassoliová.
Památky už na nedostatek peněz krutě doplácejí
Jak těžké v časech krize je postarat se o národní kulturní dědictví se ukázalo před půl rokem. Špatně zajištěné fresky v troskách Pompejí nenávratně poničily těžké deště. Itálie si za to vysloužila ostrou kritiku, že nechává vzácnou památku chátrat. „Itálie má za Pompeje kolosální odpovědnost. Mají kulturní význam pro celý svět,“ zdůraznil Andrea Carandini, hlavní italský památkář.
Italský ministr kultury Sandro Bondi byl dokonce vyzván, aby odstoupil. Vláda se proto rozhodla, že městu, které je mrtvé bezmála dva tisíce let, najde starostu, který by měl dalšímu chátrání zabránit. Úloha pompejského starosty ovšem nebude jednoduchá. Památce totiž scházejí peníze, které by mohla vynaložit na svou opravu.
