Exportní pojišťovna loni podpořila vývozce ve 33 zemích. Ztrátu ale prohloubila na téměř tři miliardy

Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) loni prohloubila ztrátu na 2,9 miliardy korun. Jde zejména o důsledek dodatečné tvorby rezerv na pojistné události. V roce 2016 EGAP prodělal 1,25 miliardy korun. Pojistné fondy pojišťovny byly doplněny o částku 2,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Vyplývá to ze zprávy o plnění české exportní strategie let 2012 až 2020, kterou minulý týden projednala vláda.

Loni pojišťovna uzavřela pojistné smlouvy za 43,5 miliardy korun, meziročně o třetinu víc. Předepsané hrubé pojistné činilo 951,5 milionu korun. Na likvidaci pojistných událostí EGAP vyplatil 4,57 miliardy. Na svůj účet zase vymohl pohledávky za 1,37 miliardy korun.

Loni podepsal celkem 133 pojistných smluv a podpořil český export ve 33 zemích. „Rok 2017 hodnotím po obchodní stránce jako velmi vydařený a jsem rád, že jsme stejně jako loni pomohli exportérům ve více než třech desítkách zemí světa,“ uvedl v lednu generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Kromě Číny směřovala značná část pojištěného vývozu do Ázerbájdžánu, konkrétně 7,4 miliardy korun, a do Gruzie (5,4 miliardy korun). Téměř třetina všech uzavřených obchodů se týkala automobilového průmyslu.

EGAP má zamířit výlučně pod ministerstvo financí

Státní Česká exportní banka (ČEB) a EGAP by nově měly spadat pouze pod ministerstvo financí, schválila v březnu vláda. Převod podílů předpokládá změnu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Změny ve vlastnické struktuře ČEB také musí posoudit Česká národní banka.

Přímé náklady státního rozpočtu na obě instituce od roku 2006 činí více než 32 miliard korun. „ČEB a EGAP jsme zdědili v žalostném stavu a je skutečně potřeba, aby byly pod jednou střechou, protože zkušenosti se čtyřmi akcionáři nejsou dobré. Takže jediným akcionářem by mělo být ministerstvo financí, které řídí státní rozpočet,“ uvedl v březnu předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO).

ČEB i EGAP se potýkají se ztrátovými obchodními případy z let 2007 až 2011, některé vyšetřuje policie. V březnu začal soud projednávat kauzu dvou bývalých manažerů EGAP Karla Plevy a Jiřího Skuhry, obžaloba dvojici viní z porušení povinností v souvislosti s financováním výstavby cementárny ve Vietnamu.

EGAP zajišťuje podporu českého exportu pojišťováním vývozních úvěrů především do zemí mimo Evropskou unii. Stát nyní ve společnosti vykonává vlastnická práva prostřednictvím ministerstva financí, průmyslu, zemědělství a zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...