Státní Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) by nově měly spadat namísto čtyř ministerstev pouze pod ministerstvo financí. Vliv by tak na ně ztratila ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničí. Podle zdrojů ČTK ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO) pro tuto variantu nehlasoval. Obě instituce se potýkají se ztrátovými obchodními případy z let 2007 až 2011, některé vyšetřuje policie.
Dosud stát vlastnil prostřednictvím ministerstev 84 procent exportní banky, EGAP měl zbylých 16 procent akcií. Z vládního podílu ovládalo ministerstvo financí 52 procent, MPO 30 procent, resort zahraničních věcí 12 procent a ministerstvo zemědělství šest procent. Také v EGAP stát vykonává vlastnická práva prostřednictvím ministerstva financí, průmyslu, zemědělství a zahraničí.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) o převedení banky pod ministerstvo financí mluvil již v roce 2014 jako ministr financí.
Naopak Hüner ještě v únoru uvedl, že se letos chce zaměřit na stabilizaci a transformaci ČEB a EGAP. Zásadní je podle něj zachování všech tří pilířů státní podpory vývozu – tedy financování, pojišťování a dorovnávání úrokových rozdílů.
Na podporu exportu
ČEB je součástí systému státní podpory exportu. Českým vývozcům poskytuje finanční produkty a poradenství pro export do rizikovějších teritorií a na nové perspektivní trhy. Objem špatných úvěrů ČEB, tzv. úvěrů v selhání, klesl loni na 20,6 miliardy korun, v roce 2015 činil více než 42 miliard korun.
EGAP zajišťuje podporu českého exportu pojišťováním vývozních úvěrů především do zemí mimo Evropskou unii. Za 25 let své existence společnost pojistila vývoz za více než 800 miliard korun do stovky zemí světa.
Jednotný dohled nad miliardami
Ministerstvo financí v návrhu uvádí, že resort má již nyní specializovaný útvar, který vykonává jménem státu akcionářská práva ve společnostech strategického významu. Kromě toho činnost obou exportních institucí se čím dál zásadněji promítá do nároků na státní rozpočet.
Přímé náklady státního rozpočtu na obě instituce od roku 2006 činí více než 32 miliard Kč, uvádí zpráva. „Z pohledu státu jako akcionáře je důležité, aby se práce s historickým klasifikovaným portfoliem soustředila pod 'jednu střechu', s jednotným vedením a co nejnižším možným počtem zástupců jediného akcionáře, tedy státu, s jednotným zadáním ze strany akcionáře vůči těmto institucím,“ uvádí návrh.
