Díky intervencím České národní banky (ČNB) se za poslední dva roky zvýšil český export o 400 až 450 miliard korun, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. ČNB drží korunu poblíž hranice 27 korun za euru od listopadu 2013, kdyby ale nebyl kurz uměle nastaven, pohyboval by se podle Daňka kolem 25 korun za euro. Změna kurzu tak pro vývozce znamená 143 miliard korun za rok, dodal.
Exportéři nedají na slabou korunu dopustit. Za dva roky stoupl vývoz o 400 miliard
Daněk zároveň uvedl, že by vývoz za celý letošní rok mohl dosáhnout nového rekordu, tedy více než čtyř bilionů korun. Jedinou překážkou by mohl být nedostatek kavlifikovaných pracovníků. „Pokud této dynamiky nedosáhneme, tak to bude právě vlivem nedostatku pracovních sil,“ řekl Daněk s tím, že například v průmyslu chybí řadu měsíců nejen kvalifikovaní odborníci, ale i dělníci téměř všech profesí.
Hodnota Indexu Asociace exportérů naznačuje, že v letošním prvním čtvrtletí vývoz rostl rychleji než loni. V druhém čtvrtletí by pak tempo růstu mělo dosáhnout šesti až osmi procent. Podle průzkumu mezi exportéry, který realizuje Raiffeisenbank ve spolupráci s asociací, jsou tuzemské podniky nyní optimističtější ohledně budoucnosti než byly loni v listopadu. V březnu hodnota Indexu exportu vzrostla na 59,5 bodu z listopadových 55 bodů na škále od nuly do sta.
Zájem o české výrobky v Asii je podle průzkumu stabilní. Vývoz do Ruska nadále klesá a objevují se obavy, že tento pokles bude dál pokračovat. Podíl Ruska na českém vývozu klesl za poslední dva roky ze tří na méně než dvě procenta. „Na druhou stranu někteří exportéři znovuobjevují trhy bývalého socialistického bloku, konkrétně Rumunsko a Bulharsko. Velká očekávání v současné době vzbuzuje i Írán,“ dodal ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina.
S intervencemi i do dalšího roku
Podle posledních informací ČNB uvolní korunu zřejmě až v polovině příštího roku. Intervence by přesto mohly skončit dřív. „ČNB sice mírně naznačila další možnost prodlužování kurzového závazku směrem k polovině roku 2017, oficiální komunikace však zůstala stejná, a závazek tak prozatím může být ukončen kdykoli v první polovině roku 2017,“ uvedl po zasedání rady ČNB na konci března hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Na počátku intervencí, v listopadu 2013, zaintervenovala ČNB za 200 miliard korun. Další zásah proti silné koruně pakl přišel loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka nezasahovala, ale v listopadu se k intervencím opět vrátila – za 10 miliard korun. A pokračovala v nich i v prosinci, kdy nakupovala za 42 miliard a i v novém roce, kdy v lednu nakoupila devizy za 58 miliard.