ČNB stále odkládá uvolnění koruny, teď to vidí blíže polovině příštího roku

Centrální banka si dala za cíl udržet kurz české měny u 27 korun za euro a vypadá to, že dřív než v polovině příštího roku ji nepustí. Ještě na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Na svém zasedání pak bankovní rada nechala úrokové sazby na historických minimech a neposunula je do záporných hodnot.

Intervence kvůli koruně trvají. „S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Inflace se nachází pod dvouprocentním cílem. Meziročně růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil na 0,5 procenta.

Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří nižší domácí i zahraniční inflace, pomalejší růst mezd a krátkodobý výhled cen potravin. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit vyšší výhled ceny ropy.

Intervence by přesto mohly skončit dřív. „ČNB sice mírně naznačila další možnost prodlužování kurzového závazku směrem k polovině roku 2017, oficiální komunikace však zůstala stejná, a závazek tak prozatím může být ukončen kdykoli v první polovině roku 2017,“ míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Navíc upozorňuje, že další prodlužování závazku naráží na personální změny v bankovní radě. „V první polovině tohoto roku se změní dva členové bankovní rady, na začátku příštího roku pak další dva,“ uvedl Seidler. Z původních zastánců kurzového závazku tak podle něj mají setrvat v radě jen dva lidé.

Na druhé straně podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane intervenční režim v platnosti po celý rok 2017, a centrální banka závazek zruší až v průběhu první poloviny roku 2018.

Bankovní rada nicméně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

Nahrávám video
Singer: Bankovní rada vidí jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017
Zdroj: ČT24

O záporných úrokových sazbách nehlasovali

Centrální bankéři také podle guvernéra diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb. „Nehlasovali jsme dnes o zavedení záporných úrokových sazeb. Diskuze byla mírně delší než minule. Týkala se ale spíše kontextu ekonomického vývoje a kontextu toho, co mohou, nebo nemohou v ekonomice způsobit,“ uvedl guvernér. Zatím ale nechali úrokové sazby na historických minimech. 

To, že na jednání nebylo o sazbách hlasováno a debata probíhala pouze koncepčně, podle Seidlera naznačuje, že zavedení záporných sazeb zatím není na pořadu dne. „Pokud by silný příliv kapitálu skutečně zrychlil, zavedení záporných sazeb by se stalo pravděpodobnější,“ dodal Seidler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 2 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...