ČNB stále odkládá uvolnění koruny, teď to vidí blíže polovině příštího roku

Centrální banka si dala za cíl udržet kurz české měny u 27 korun za euro a vypadá to, že dřív než v polovině příštího roku ji nepustí. Ještě na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Na svém zasedání pak bankovní rada nechala úrokové sazby na historických minimech a neposunula je do záporných hodnot.

Intervence kvůli koruně trvají. „S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Inflace se nachází pod dvouprocentním cílem. Meziročně růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil na 0,5 procenta.

Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří nižší domácí i zahraniční inflace, pomalejší růst mezd a krátkodobý výhled cen potravin. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit vyšší výhled ceny ropy.

Intervence by přesto mohly skončit dřív. „ČNB sice mírně naznačila další možnost prodlužování kurzového závazku směrem k polovině roku 2017, oficiální komunikace však zůstala stejná, a závazek tak prozatím může být ukončen kdykoli v první polovině roku 2017,“ míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Navíc upozorňuje, že další prodlužování závazku naráží na personální změny v bankovní radě. „V první polovině tohoto roku se změní dva členové bankovní rady, na začátku příštího roku pak další dva,“ uvedl Seidler. Z původních zastánců kurzového závazku tak podle něj mají setrvat v radě jen dva lidé.

Na druhé straně podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane intervenční režim v platnosti po celý rok 2017, a centrální banka závazek zruší až v průběhu první poloviny roku 2018.

Bankovní rada nicméně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

Nahrávám video

O záporných úrokových sazbách nehlasovali

Centrální bankéři také podle guvernéra diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb. „Nehlasovali jsme dnes o zavedení záporných úrokových sazeb. Diskuze byla mírně delší než minule. Týkala se ale spíše kontextu ekonomického vývoje a kontextu toho, co mohou, nebo nemohou v ekonomice způsobit,“ uvedl guvernér. Zatím ale nechali úrokové sazby na historických minimech. 

To, že na jednání nebylo o sazbách hlasováno a debata probíhala pouze koncepčně, podle Seidlera naznačuje, že zavedení záporných sazeb zatím není na pořadu dne. „Pokud by silný příliv kapitálu skutečně zrychlil, zavedení záporných sazeb by se stalo pravděpodobnější,“ dodal Seidler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 13 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...