Český export do Ruska klesl loni o 31 procent na 78 miliard korun. Vývozci se potýkali zejména s dopady slabého rublu a nízkých cen ropy na ruskou ekonomiku. K firmám, které se dokážou i s těmito ztíženými podmínkami vyrovnat, patří Papcel Litovel. Cílem jejího zboží je hlavně Rusko, nyní zde uzavřela zakázku na dodávku papírenského stroje za více než miliardu.
Export do Ruska klesá, Česko hledá cesty k podpoře firem a k záchraně miliard
Události: Český vývoz do Ruska (zdroj: ČT24)
Devalvace rublu podstatně zdražila všechno zboží dovážené do Ruska, řekl Pavel Neset, ekonom z Vysoké školy obchodní. Vývoz do Ruska se loni podílel na celkovém českém exportu zhruba dvěma procenty. V roce 2014 to přitom bylo přes čtyři procenta. V letošním roce pokles pokračuje.
Kromě dopadu slabého rublu a nízkých cen ropy dopadají na obchod i evropské sankce vůči Rusku. Nejvíce zasahují strojírenství, energetiku či zemědělství.
Firmy musejí daleko intenzivněji řídit svoje riziko. Musejí si zabezpečovat a zajišťovat svoje pohledávky daleko více, než tomu bylo v minulosti, protože prostě hrozí, že nebudou splaceny.
Zhoršení situace dočasně pocítil i Papcel, ale nejhorší má již za sebou.
„Došlo k poklesu poptávky, nicméně v současné době už se situace stabilizovala a dnes v tomto teritoriu zaznamenáváme rekordní zájem o naše výrobky, “ řekl ředitel firmy David Dostál.
V opačné situaci je například Orbit Merret, která vyrábí elektronické měřiče. Daří se jí všude, jen v Rusku ne. Na tamním trhu ovšem zůstává, protože věří, že se situace zlepší. Mezitím hledá odbytiště na jiných místech.
„Zaměřili jsme pozornost na země bývalého Sovětského svazu. Navázali jsme nová partnerství s jedním partnerem v Kazachstánu, s dvěma v Bělorusku,“ uvedl manažer exportu společnosti.
Nová taktika
České firmy si stěžují, že o jejich výrobky není v Rusku zájem. Tamní vláda totiž podporuje domácí produkci - kvůli západním sankcím, i proto, aby nastartovala oslabenou ekonomiku, která je závislá na ropě.
Pozorujeme určitý pokles nákupu zahraničních technologií a produkce, jelikož je stimulována především vnitřní domácí výroba.
České ministerstvo průmyslu a obchodu se proto snaží stimulovat tuzemské firmy, aby se s tímto novým trendem vyrovnaly. Ministr Jan Mládek (ČSSD) zmínil snahu Ruska, aby nebylo jen exportérem ropy, plynu, základních kovů a hnojiv, ale aby také něco reálně vyrábělo. Pro české firmy to znamená investovat, postavit v Rusku fabriky, uvedl Mládek.
Případy České exportní banky
Pomoci českým podnikům má i Česká exportní banka (ČEB). Ta loni profinancovala několik obchodních případů, objemově sice méně významných, ale pro firmy velmi důležitých, uvedl ředitel banky Karel Bureš. ČEB také podpořila vývoz papírenského stroje Papcelu. Její mluvčí Petr Křižan v tom vidí signál, že export do Ruska bude dál pokračovat.
Další společnosti se do Ruska chystají. Třeba zlínský výrobce obráběcích strojů má v plánu v Rusku postavit halu skoro za 300 milionů korun. Vlastní továrnu tam chce i pardubická firma na zemědělské stroje.
GALERIE
Pojištěný export do Ruska
Česko-ruské obchodní vztahy podle úřadů obou zemí po propadu zvolna oživují. Až 18 nových kontraktů za skoro 14 miliard korun by tam mohly tuzemské firmy uzavřít v příštích letech. Po mezivládním jednání to řekl ministr průmyslu a obchodu Ruské federace Denis Manturov.
Zároveň připomněl zájem Ruska o projekty s přidanou hodnotou ve vysoce technologické sféře: výrobní prostředky, obráběcí stroje či energetické strojírenství. Jako nejzajímavější pobídku pro investory zmínil takzvaný speciální investiční kontrakt na 10 let, který umožňuje například daňové zvýhodnění.
Miliardové stíny minulosti
Samotná ČEB se ovšem v minulosti dostala v Rusku do miliardových ztrát. Například když úvěrovala výstavbu elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu. O tom, jak ztráty snížit, jednala ve středu i mezivládní komise mezi ČR a Ruskem, za účasti ministrů Mládka a Manturova.
Podle ředitele Bureše by jednou ze schůdných cest mohlo být vykoupení technologie projektu TES Poljarnaja ruským subjektem tak, aby kupní cena částečně kompenzovala ztráty ČEB z úvěru.
Torzo rozestavěné elektrárny v Poljarnaji
Jak zachránit miliardy?
Odhadovaná ztráta banky z projektu Poljarnaja nyní činí 5,9 miliardy korun. „Diskutovali jsme rovněž možnost převedení celého projektu na energetickou společnost s účastí ruského státu a jeho následné dokončení s možností dofinancování ze strany ČEB a pojištění EGAP při poskytnutí záruk návratnosti tohoto financování,“ dodal Bureš. Jednání s Manturovem byla podle něj úspěšná.
Podle Mládka se znovu rýsuje i možnost elektrárnu dostavět. „Tam se staví velká fabrika na zkapalněný plyn a ona potřebuje záložní výkon pro případ, kdyby vypadla vlastní elektrárna. Žádné to řešení není úplně jednoduché,“ dodal ministr.
Podle něj čeští zástupci jednali s ruskou stranou i o dalších problematických exportních případech, jako je již postavená elektrárna Krasavino, kde ruská strana nesplácí úvěr. Česká exportní banka letos požádala vládu o dotaci ve výši 3,8 miliardy korun kvůli úhradě ztrát, které bance vznikly v souvislosti s nesplácením úvěru na výstavbu paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu.