Londýn – Zájem o první dluhopisy Evropského fondu finanční stability, který má podržet nad vodou řeckou, irskou, popřípadě i další předlužené evropské ekonomiky, podle prvních informací z trhu skoro desetkrát překročil nabídku. Záchranný fond dnes poprvé vydává dluhopisy v objemu pěti miliard eur (více než 121 miliard korun).
Evropské záchranné dluhopisy jdou na dračku
Objem podaných objednávek se podle prvních odhadů vyšplhal na zhruba 48 miliard eur. Překvapivě velký zájem se ale zřejmě projeví v nižším úročení dluhopisů, než bylo původně plánováno. Dnešní vůbec první emise dluhopisů evropského záchranného fondu bude splatná za pět let. Manažery emise jsou investiční banky HSBC, Citibank a Société Générale CIB.
Petr Zahradník, analytik České spořitelny:
„Primární vysvětlení velkého zájmu o dluhopisy je to, že se finanční trhy ztotožnily s návrhem, který v průběhu loňského roku přinesla Evropská unie, tzn. vyřešení stabilizačního fondu.“
„Vysoká poptávka se patrně bude interpretovat jako známka důvěry v tento mechanismus, a potažmo i v celý eurosystém,“ míní analytik finančního ústavu WestLB Michael Leister.
Na dluhopisy „zaútočili“ asijští investoři
Značný zájem o dluhopisy patrně měli investoři z Asie, kteří chtějí do svých portfolií koupit papíry s vysokými ratingovými známkami. „Se správci rezervních fondů z Japonska a Číny to šlo vždycky dobře. Ti, a zřejmě i hromada dalších, nakupovali, jako kdyby už nebylo žádné zítra,“ podotkl analytik makléřské společnosti Monument Securities Marc Ostwald.
Fond plánoval, že investorům nabídne úrok od šesti do osmi bazických bodů nad střední hodnotou úvěrových swapů, vzhledem k obrovskému zájmu ale může požadovat výhodnější podmínky. Úrok tak bude činit jen šest bodů nad střední hodnotou úvěrových swapů.
První finanční prostředky, které fond vydá, budou použity na pomoc Irsku. To se stalo první zemí eurozóny, která bude čerpat peníze z EFSF, a celkově druhou zemí, která musela žádat o pomoc, neboť si nebyla schopna zajistit peníze za přijatelných podmínek na trhu.
Evropský fond finanční stability slouží jako záchranná síť pro země, které nebudou schopny zajistit si finance běžně na trhu. Teoreticky by měl mít k dispozici záruky za úvěry až do výše 750 miliard eur. Vedle 440 miliard, které připadají na členy eurozóny, by dalších 60 miliard eur zajistila Evropská komise a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond.